Harry Potter FanFiction: Poslání od Albuse Brumbála

Byl krásný podzimní den a Hermiona se procházela po chodbách.Celé Bradavice lehce ozařovalo svítící slunce.Hermiona byla opuštěná ,protože Harry s Ronem byli na hodině věštení.Jí věštení nikdy nebavilo a tak na něj nechodila.Příliš jí nalákalo teplo její oblíbené knihovny.Vzala si pár knížek a dala se do čtení.Toto místo milovala ze všech nejvíce.Už se stmívalo když se rozhodla odejít.

Vešla do nebelvírské společenské místnosti.Harry s Ronem seděli v křeslech u krbu a lámali si hlavy nad úkolem z obrany proti černé magii.Hermiona se s lehkým usměvem vydala k nim.“Hermiono kde si byla ?“tázal se zvědavý Ron.Než Hermiona stačila odpovědět ,tak odpověděl Harry za ni :“Byla si v knihovně že ano ?“Hermiona se pousmála nad tím jak moc ji její přátel znají.“Dala bys nám prosím opsat ten úkol z obrany ?“žadonil Ron.“No dobře“kývnula Hermiona.Harry se nepatně zašklebil a pronesl: „Snape to poslední dobou s těmi úkoly přehání ,nemyslíte?“ „To je pravda máme se učit pořádně bojovat a ne psát po večerech nesmyslné eseje.“zmínil Ron.Hermiona si povzdechla: „Ale vždyť ty úkoly nejsou tak těžké.“ „Možná pro tebe ,když si tak chytrá ,ale my s Harrym tak chytří nejsme.“Při této poznámce nepatně zrudla ,raději si vzala do ruky jednu z půjčených knih a nechala je opisovat úkol.

Jejich poklidné sezení vyrušil student ze čtvrtého ročníku.Přišel až k nim a zeptal se: „Ty jsi Hermiona Grangerová ?“a pohlédl přímo na Hermionu.Hermiona odložila rozečtenou knihu a postavila se.Celá udivená řekla: „Ano to jsem já.“Student si všiml jejího nechápavé výrazu a naprosto pokojně oznámil: „Chce s tebou mluvit ředitel Brumbál,mám tě k němu dovést.Hermiona si s kamarády vyměnila nechápavé výrazy a vydala se za studentem.Cestou přemýšlela co zrovna jí může Brumbál chtít.Zrovna jí nikdy nic nechtěl.Byla v jeho pracovně jen když chtěl něco po jejich triu.Student zastavil před Brumbálovo pracovnou a řekl: „Jsme tady , heslo je arašídové bonbony.“S těmito slovy student odešel a zanechal Hermionu stát před pracovnou.

Řekla arašídové bonbony a už stoupala po schodech nahoru.Zaklepala na dveře a když se ozvalo „Dále“ tak vstoupila dovnitř. „Dobrý den slečno Grangerová jsem rád že jste přišla“ řekl naprosto příjemným hlasem Brumbál a ukázal ji na křeslo na druhé straně jeho stolu. „Dobrý den pane řediteli“usmála se a posadila se do křesla. „Nejspíš se divíte ,proč jsem si zavolal právě vás , nemám pravdu ?“usmál se na ni klidně Brumbál. „Ano pane ,myslím že tomu dostatečně nerozumím.“nesnažila se skrýt své překvapení. „Vy jste velice chytrá a šikovná dívka“uznale kývnul směrem k ní.Hermiona se usmála na jeho modré oči za půlměsícovými brýlemi. „Víte ,chtěl jsem vás požádat o jednu laskavost“pokračoval Brumbál.

„Laskavost ? A jakou laskavost ?“ ptala se zvědavá dívka.Stařec se pustil do vysvětlování: „Chtěl bych abyste se pomocí obraceče času vrátila zpátky o padesát let.“Hermiona vykulila oči a zatvářila se dost překvapeně. „V té minulosti byste se vydávala za studentku co přestoupila do Bradavic z Moskvy.“Z jeho slov skoro nemohla dýchat a překvapným hlasem se zeptala: „A jaký je důvod mého návratu v čase ?“Brumbál se lehce usmál ,jako že s touto otázkou počítal a řekl: „Tvůj úkol bude zabránit Tomu Raddlovi ,aby se nesvrhl na stranu zla.Bude v šestém ročníku jako seš i ty.“