Eliška funěla cestou z koupelny. Těšila se na gauč. Ušla totiž velkou štreku z obyváku do koupelny a nazpět. Tolik námahy pro ni nebylo. Když dosedla, gauč zasténal pod jejímy sto čtyřiceti kilogramy. Zapomněla si vzít notebook.
„Vláďo, podal bys mi notebook. Už jsem lehla.“ prohodila na svého manžela. Vláďa zavřel v kuchyni dvířka od lednice a upatlanýma rukama ji podával přístroj. Chystala se zrovna psát povídku. Spíš pokračování. Měla přezdívku… řekněme… Elimíra. Jmenovala se totiž Eliška Koláčková. Příjmení nemá nic společného s tím, že ji chutnají laskominy.
Vzpomněla si, jak se poprvé seznámila s Vláďou. Bylo ji šestnáct, ale prsa měla na dvacet. Ráda mlsala a na její postavě to nebylo znát. Jednou si zašla do oblíbené cukrárničky. S požitkem zabořila dezertní vidličku do trojúhelníčku pařížského dortu. Válela chuť čokolády na jazyku a polkla. Z kabelky vytáhla Bravíčko a spokojeně se začetla. Mezi rty vkládala další a další kousky dortu. Jo jo, to byly časy. Tehdy nevěděla, že za chvíli potká kluka, do kterého se zamiluje.
Když jej uviděla poprvé, kradl jí zrovna šlehačku a ještě ji, ten hajzl, pozval zítra na rande do cukrárny. Jenže hormony pracovaly a ona došla. Slovo dalo slovo a k večeru se už líbali v parku na lavce. O lavičku se dělili s druhým párem na druhé straně. Nevadilo jim to. Ale to už je dobrých dvacet let pryč.
„Miláčku, moc ti to sluší.“ funěl Vláďa s plnou pusou a vytrhl ji ze vzpomínek.
„Ty bys byl taky k světu, kdyby ses umyl.“ a pohlédla na něj. Vláďa totiž vážil ještě víc a o hygienu moc nedbal.
„Dneska bysme si mohli pustit nějaký filmeček. Něco mám pro mého medvídka.“ a mrkla na něj.
„Ty jsi nám půjčila nějaký porno? No to se nemusím mýt ne?“
Elišku tato slova moc nepotěšila. S námahou se zvedla z gauče. Do DVD přehrávače vložila disk a dala pro jistotu opakování. Na klasický sex se ovšem nezmohli. Při jejich váze to nebylo možné. Jenom si sedli vedle sebe a dělali si to rukama, sledovali film a sem tam si něco řekli.
„Miláčku, co kdybych to dneska zkusil. Co myslíš? Jako za mlada.“ a mrkl na ni.
„No já nevím, už je to dlouho.“ oponovala. Odpor byl zbytečný. Lehla si tedy na poslední místo v obyváku, kde nebyl nepořádek a odpadky. Vláďa lehl na ní a chvilku mu to i šlo. Připadala si jak před deseti lety, když si dělali miminko. Měli holčičku, ale ta umřela krátce po nástupu do základní školy. Jednou o přestávce utíkala po schodech jen v malých žabkách a spadla ze schodů hlavičkou mezi zábradlí. Tenkrát je to hrozně vzalo. Sakra! Už zase na to myslí. Dneska se asi fakt neudělá.
„Pojď! Přidej Vláďo. Jsi nádherný!“ sténala po pěti minutách a z obou se lil pot. V tom náhle Vláďa zařval a ona si myslela, že ji vystříkal. Jenže chyba lávky. Vyhřezla mu totiž páteřní ploténka a Vláďa kňučel bolestí.
„Tak se zvedni, prosím. Zavolám sanitku.“
„To nejde, bolí to jako čert. Kurva.“ funěl a pot se z něj jenom řinul.
„Přece tady nemůžeme ležet. Já se sama nezvednu. Vždycky mi pomáháš. Něco dělej.“
„A co mám jako kurva dělat? Jsem mrzák. Aaach“ sýpal Vláďa a bezmocně ležel na Elišce. Té se podařilo ho i přes protesty, ze sebe skulit. Hrozně u toho řval bolestí.
„Je to stejně tvoje chyba.“ zlobila se.
„Moje jo? Nevím, kdo koupil porno DVDčko? Hmm?“
„Vždycky musíš všechno zkazit.“
„No nevím, kdo může za smrt Nikolky. Kdyby jsi koupila přezuvky, co jsem chtěl já, ještě by tu byla!“ a dal se do pláče.
„Byly hrozné, vůbec se k ní nehodily a já za to nemůžu.“ rozbulela se Eliška.
Oba dva leželi nazí v obyváku. Porno film hrál neustále dokola. Oba brečeli dobrou hodinu. Potom si osušili slzy. Leželi už dobré čtyři hodiny. Venku se mezitím setmělo a oni byli po tmě. Jen televize svítila.
„Kdybychom aspoň stáhli závěsy. Teď to z protějších baráků všechno vidí.“ postěžovala si Eliška.
„Dosáhneš na telefon?“
„Ne, Nemůžu se otočit.“ zadýchaně mumlala. Gravitace byla neúprosná. Tlačila je do podlahy jako silný magnet ocelovou matku.
„Budeme volat? Třeba nás někdo uslyší.“
K ránu celý barák vzbudil rachot a majáky. Hasiči s policií se dobývali do zavřeného bytu. To co uviděli, nezapomenou do konce života. Bylo to dost i pro otrlé chlapy. Chuť na sex je přitom přešla minimálně na týden. Od té doby touto příhodou baví kamarády v hospodě. Ale vraťme se k naší dvojici. Když Eliška vstala, naložili jejího miláčka na nosítka a šest statných chlapů ho neslo po schodišti dolů. Jen jednou jim sklouzl.
To zas bude námět na povídku, pomyslela si Elimíra.
Přečet bych ji celou, kdybych měl čas,
ale zdá se, že obsah je pokleslý.
A to je přece k dobrému pláči potřeba,
tvoř dál.
21.08.2014 02:52:03 | Happyyz
jak něco takového můžeš napsat? je mi z toho smutno. ale jinak dobré
21.08.2014 00:55:38 | IvetaBfatalistFEAT.rychtářCALMhouseGROUP