Pokoj

Ležel na zádech v tom trojbarevném pokoji a přemítal a snil. Přemýšlel a řešil a to, co vyřešil poté odůvodnil a aby dokázal odůvodnit své odůvodnění, podložil ho dalšími minimálně pěti fakty, o kterých věřil, že je není potřeba dál odůvodňovat. Byl velmi inteligentní.
Díval se do stropu a pousmál se, když si představil, že je tolik lidí, kteří mají to štěstí a chodí po světě a můžou trhat listy nebo sbírat ty spadané, můžou plakat a smutnit a povídat si o svých bolestech, můžou pohybem ruky na dálku pozdravit své známé, můžou se na ulici zastavit a podívat se nahoru a sčítat oblaka.
Poslouchal hudbu. Sáhodlouhé symfonie mu zněly hlavou a vháněly mu do očí slzy. Slyšel je vůbec někdy?
Snil o roztažených závěsech a chrastícím klíči(ale trochu jinak... tak nějak svobodně.)

Odporný muž se vrátil domů a nahlas něco nesrozumitelně zakřičel. V předsíni si zul boty a odkráčel na záchod. Poté zhasl a místnůstku zavřel, neboť byl průvan a dveře mírně pootevřené vždy dorážely na futro, což ho dokázalo pokaždé spolehlivě vytočit.
Odporný muž došel do kuchyně a z lednice vzal krabici mléka, jejíž obsah chlemtal a nedbal po tváři tekoucích krůpějek. Prázdnou krabici vrátil na své místo a hlasitě říhl.

Trojbarevným pokojem se ozval zvuk Prudce zavřené dveře.
Trhl sebou, ale jen v duchu. Srdce mu sevřel náhlý tlak a horko hrnoucí se do tváře způsobilo, že začal zrychleně dýchat. Krátký nádech, krátký výdech a tak po mnoho chvil.
Čekání začalo být nesnesitelné.

Odporný muž se začal dobývat do zámku. Otevřel dveře a rozhlédl se po pokoji. Ucítil podivnou směsici zvratků a síry. Položil klíče na stolek a vydal se k posteli.

Silueta za průhlednými dveřmi hrála azurovou. V té modré košili vypadá vždycky tak nemožně, pomyslil si, ale nijak to nezmírnilo jeho strach. Sledoval ho, jak se rozhlíží po tom pokoji a jen co si všiml, že Odporný muž něco ucítil, heknul a zavřel oči.
Hrudník mu pulzoval jako o život..

Zrůda neschopná, němý prase, co dokáže jenom ležet, blejt a posrávat se. Hlavou se mu honily nenávistné myšlenky. Rudé zdi, černý strop a bílá podlaha umocňovaly sílu nenávisti.

A každý den ji v tomto pokoji proměnil v ještě horší skutky.