Zase ráno. Prouzeí do tmavého dne,plného smutku a trápení. To bylo první co ji napadlo,když ráno vstala. pro ni to byl už dávno starý stereotip. Probudí se,nají se, jde do školy, pak do práce a potom domů. Tak jako každé ráno vstala z postele, oblékla se do černé barvy, udělala ranní hygienu, nasnídala se a šla do školy. Po škole šla do práce a potom domů. Doma si vzala svou tašku,dala do ní blok,tužku,mobil sluchátka a klíče a mohla vyjít do parku na své oblíbené místo.
Došla tam,sedla si na lavičku a začala kreslit lipovou alej,která se vyskytovala hned naroti ní. Nemohla na něj řestat myslet, Na něj jak sedí v klubu,baví se s nějakou blondýnou,se kterou se osléze vyspí. Byl to nehorázný ubožák. omyslela si a hodila blok i s tužkou na zem. Co si teď počne? Byl to on,kdo ji hodně pomohl,on do kterého se zamilovala a on který ji zlomil srdce. Povytáhla si rukáv na levé ruce a projížděla prsten své nedávno ořezané záěstí. Kdyby jen věděl. Prolétlo jí hlavou a ak jí to naadlo. Nemá tu nikoho,rodiče ji zavrhly,kamarády nemá, ve škole ji šikanují a jediný člověk kterého milovala ji roztrhal srdce na milion malých kousíčků. Popadla do ruky mobil,oddělala kryt a uchopila mezi prsty tu malou stříbrnou věcičku,která ji vždy pomohla od bolesti, i když ji sama způsobovala. oložila ji na zápěstí a potáhla dolů, několikrát pohyb zopakovala až nakonec řekla,:,,Mohlo to být jinak, ty jsi se rozhodl pro tuhle možnost". Dopověděla a řitlačila na žiletku. Přitlačila ještě víc, až se jí zatmělo před očima a ona upadla do temnoty.
On nevěděl co se s ní stalo, než mu to řekli zdravotníci. Pořád ji milovala auvědomoval si,že udělal pitomost. Doběhl do nemocnice , do jejího pokoje ,ale bylo ozdě,už byla mrtvá. Z očí mu začal stékat vodopád slz. A potomspatřil tu osudnou věc. Žiletku. Vzal ji a zašeptla,: ,, Navždy spolu. Jen já a ty" Vzal žiletku a silně si ji zaryl do ruky. Zatmělo se mu řed očima a upadl do temnoty. Vzala si ji i jeho, vzala si je smrt. On ji milovala abyl schopen pro ni zemřít. Ona jej milovala a proto se rozhodla odejít. Dva zlomení andělé, teď lítají nám nad hlavama a usmívají se. Proč? Jsou spolu.