Aplikovaná věda

Britští vědci přišli na to, že čím víc se pracuje, tím víc se blbne. Že intenzivní práce neprospívá lidské inteligenci ani za mák. S rostoucím počtem odpracovaných hodin se zmenšují kognitivní a kreativní schopnosti pracovníka, protože práce s sebou přináší únavu a stres, které jsou pro tyto schopnosti tím, čím je pro oheň voda. Lidská psychika, výsledek dlouhého evolučního vývoje v prostředí bez továren a kanceláří, není na 40hodinový pracovní týden uzpůsobena. Pracovat se má ne víc než tři, čtyři hodiny denně. Po čtyřicítce ani to ne. Britští vědci svůj převratný objev publikovali v časopise Life. Jiní britští vědci Life přečetli a o přečteném napsali článek do časopisu The Economist. Článek u nás přetiskl týdeník Ekonom.
Pouzar byl majitelem továrny na puky. Továrna to byla malá, nikoli však významem. Pouzar byl výhradním dodavatelem NHL. Uměl vyrobit pryž tvrdou, trvanlivou a patřičně kulatou i černou. Navíc se zlatým nápisem Stanley Cup na boku.
Pouzar by nikdy nedosáhl svého výsadního postavení na světovém trhu, kdyby nesledoval moderní trendy. Jakmile se ve světě objevil nějaký nápad, který by mohl chod jeho továrny zlepšit, okamžitě ho zaváděl. Nemohl si dovolit, byť jen na okamžik, zaostat. Konkurence je neúprosná. Sledoval proto veškerou odbornou literaturu. I týdeník Ekonom. V něm zjistil, že musí svou továrnu okamžitě přebudovat. Dřív, než bude pozdě.
Rozhodl se proto povyhazovat všechny, které najde v práci po obědě. V jeho továrně nebude nikdo, kdo si svévolně ničí zdraví. Potřebuje zaměstnance v plné síle, fyzické i duševní. Obcházel továrnou od půl dvanácté do tří a vyhodil, na koho přišel, i vrátného. "Proč, vždyť pracujeme, co nám síly stačí?" ptali se pracovníci. "Právě proto," odpověděl Pouzar. "Jste pitomci a pitomce tady nezaměstnávám. A co horšího - zblbli jste vlastním přičiněním. Přečtěte si Ekonoma." Zaměstnanci byli zmateni. Pokoušeli se přečíst si ekonoma, kterého ekonoma ale číst, nebylo jasné. Ota Šik? Smith? Marx? Baťovy paměti? Kdo má ta kvanta přečíst? Rozhodli se postupovat systematicky a četbu si rozdělili. Vrátný, na kterého zbyl Lenin, řekl, že nic číst nebude a že se šéf zjevně zbláznil. "Jestli to nevidíte, jste blbci," dodal. To jsme ale odbočili. Ve tři už nebyl ve fabrice kromě balírny, kam šéf nedošel, nikdo. Pouzar by byl rád čistku dokončil, uvědomil si ale, že už pracuje dlouho. "Přece tady samou prací nezblbnu. Zítra je taky den."
Čistku kromě balírny přežilo i vedení, které v půl dvanácté už bylo doma nebo na tenise. Pouzar náměstky pochválil. Náměstci byli z pochvaly rozpačití. K šéfově ironii se vyplatí být ostražitý.
Náměstci dostali úkol továrnu opět zaplnit pracovní silou. Šéf své nejbližší spolupracovníky seznámil s novou koncepcí práce ve firmě. Ukázal jim stať v Ekonomovi. Náměstek pro odbyt, protože vládnul angličtinou, si opatřil i původní studii z časopisu Life. Byla vypsána výběrová řízení. Probíhaly pohovory. Výsledky nebyly ale valné. Popravdě nebyly žádné. Klíčový dotaz nové koncepce, počet hodin denně, které si pracovník představuje odpracovat, nezodpověděl nikdo dobře. "Osm hodin," odpověděl vrátný, který se v přestrojení snažil získat své staré místo nazpět. Vyhodili ho. "Nestačí jim osm hodin denně, stěžoval si uchazečům na chodbě. "Devět hodin denně," řekl další uchazeč a letěl. Náměstkové byli zoufalí. Tak zoufalí, že začali napovídat. "Tř," šeptal ekonomický náměstek směrem k pohledné blondýně, která chtěla být kontrolorkou kvality. "Třináct," řekla blondýna. "Nestačí jim ani třináct hodin," štkala pak v předsálí. "Třicet hodin," řekl zoufalý uchazeč, který měl doma trojčata. "Třicet hodin?" naštval se náměstek personalista. "Jste snad blbej?"
Jelikož náměstkové nemohli sehnat ani jednoho kvalitního zaměstnance, provoz stál. Přece nesvěří výrobu debilům. Provozní náměstek, který se na to už nemohl dál dívat, se rozhodl puky produkovat sám. Neuměl ale technologický postup a ucpal linku mazlavou černou hmotou. Balírna neměla co balit. Posílala do Ameriky prázdné krabice. Osazenstvu to vyhovovalo, což jen potvrzovalo oprávněnost jejich setrvání ve firmě. Náměstek pro odbyt nesnesl pohled na expedované prázdné krabice a přidal do dvou z nich, protože nic jiného při sobě neměl, alespoň vejce na hniličku, která si nesl k svačině.
Tak se stalo, že Pouzarova firma ztratila své monopolní postavení. Puky teď NHL dodávají Angličané.
Přestože se provalilo, že britští vědci pracovali na studii déle než čtyři hodiny denně, což pravděpodobně mělo dopad na její kvalitu, prokázalo se, že britští vědci nejsou žádní blbci. To ani náhodou.