Pustil jsem si Psí vojáky.
A začal jsem to všechno vidět.
(pro lepší porozumění je dobré pustit k četbě tohohle tohle https://www.youtube.com/watch?v=-tmyD1MFx6o … a pouštět znovu a znovu, dokud nedočteš)
Tu malou garsonku.
Nás jak ležíme na posteli a mlčíme.
A k tomu hraje tahle písnička.
I´m lucky.
Vždycky při té písničce vidím Topola takového, jakéhosi představuji, jak přijde zničený domů,
nemá peníze, bolí ho jeho zničené tělo, ženský ho opustily, kamarádi se upili nebo jsou v dálce, panelák spí, smrdí kouřem z hospody, je noc, sedne k rozladěnému piánu a sám sobě si zpívá
„I´m lucky, vždyť ty taky“.
A ted vidím nás dva na té posteli.
Ležíme nohama od sebe, ale díváme se navzájem do očí.
Já tě hladím lehce po tváři.
Jsme unavení.
Několik dní jsme se pořádně takhle neviděli, přestože bydlíme ve stejném bytě.
Jsme o něco starší.
A dospělejší.
Dvě ztracené děti v šedém světě.
Musíme si vydělávat.
Studovat.
Komunikovat na dálku s rodiči.
Šetřit každou korunu.
Chtěli jsme být umělci.
A jsme rádi, když jednou za čas něco nakreslíme
A zahrajeme na kytaru.
Několikrát jsme se silně pohádali.
Ale nikdy jsme to spolu nevzdali
A víme, že jentak nevzdáme.
Takhle jsme si to přesně nepředstavovali.
Ale nikdy jsme to spolu nevzdali
A víme, že jentak nevzdáme.
Máme otevřené okno, kde hučí ulice ve čtvrti, kde byl zrovna nejlevnější nájem.
Dovnitř je cítit déšť a ven hraje Filip Topol zpívající sám k sobě.
Ležíme vedle sebe.
Jsme unaveni, chtěli bysme spát.
A to ještě není ani večer.
Koukáme si do očí.
A přes to všechno je nám tak nějak hezky.
Ikdyž jsme občas o všem pochybovali.
Nikdy jsme to nevzdali.
„V noci budem pouštět draky“
Mlčky vzpomínáme, jak jsme si tohle kdysi představovali.
A teď tam ležíme a nic neříkáme.
Jenom jsme spolu.
A víme, že to je to nejlepší, co se může stát.
A oba máme rádi tuhle písničku.
Ty máš ráda to, jak ti pouštím před spaním dobrý kapely
A já mám rád, jak domů nosíš další a další knížky z knihoven a antikvariátů
Vlastně to spíš milujeme
Ale sebe navzájem ještě víc
A možná nějakým zvláštním tichým způsobem čímdál víc
A víme, že to všechno zvládneme
A že sex je vždycky nejlepší, když si koupíme víno
A že nás kvůli němu sousedi nemají rádi (stejně jsou divní a nudní)
A že bysme se nikdy neměli opouštět
Protože ve světě jsou vlci, co by po nás šli
A dvě malé ztracené děti by rozsápali na kusy
A taky že v neděli se půjdeme projít
A že za měsíc ti k narozeninám uvařím nějakou dobrou večeři
Ikdyž si ji možná nebudeme moci dovolit
A že si brzo zase postavíme bunkru
Tak jako tolikrát a pokaždé to bude stejně skvělé
Ikdyž nám bude kolem pětadvaceti
Taky v té představa máš ráda, jak tě vždycky ukliďnuji, když se ti nelíbí svět
A já obdivuji, jak mi pomáháš nebát se vyjít z bytu
Teď ležíme a nic neříkáme
Všechno to ticho mezi námi a pohledy a Topol to říkají za nás
„I'm lucky, vždyť ty taky“
Spal jsem, když jsi přišla
Usnul jsem oblečený na posteli
Když jsem poslouchal hudbu
A ty jsi přišla a lehla sis vedle mě
A to naklonění matrace mě vzbudilo
Jenom jsme se pozdravili a dívali se na sebe
A najednou začala hrát ta písnička
„Vždyť ty taky, nad městem sou slunce mraky“
Lehce jsi mě pohladila ve vlasech
Bylo to jako z nějakýho toho filmu
Který jsme vždycky chtěli natočit
Kýčovitá scéna
Až dohraje písnička, lehneme si jinak
Blíž a mileji
Ale teď prostě jenom tak ležíme
Každej v sobě máme jednoho rozervanýho Topola
Tebe bolí z práce nohy a já jsem pár dní pořádně nespal
A ta písnička se teď skvěle hodí
Tak ji jenom necháváme působit
Až dohraje, změníme se i my
Tygři budou zase silní
Ale teď se na sebe díváme a jsme unavení
Ale ne ze sebe
Ze sebe rozhodně ne
My jsme to, co nás žene vpřed
My jsme to, na co se těšíme
My jsme ti, co to nikdy nevzdali.
A věříme, že jentak nevzdáme.
Jsme unaveni ze světa
V tuto chvíli na něj jenom nadáváme,
Ale v mé představě jsme z něj skutečně unavení
Ale to, že jsi přišla z práce a lehla sis vedle mě
Je to, proč ani jeden ničeho nelituje
A proč ani jeden nespí, ikdyž se nám oboum chce
Máme svůj svět ve světě
Ta písnička má necelé čtyři minuty
Ale my
Se
můžeme líbat do nedohledna..