Ještě že myšlenky nejsou vidět

Ještě že myšlenky nejsou vidět

Anotace: Povídka tak trochu na odlehčení

      Byla červnová sobota. Taková ta sobota, kdy člověk nemá nic v plánu a chce si jen v klidu užít volna. Ráno jsem vstal, uvařil si kávu a připravil pár toustů. Sedl jsem si na verandu a se zavřenýma očima nastavil tvář hřejícímu slunci. Káva voněla, drobky toustů mi padaly do klína a někde v dálce se ozvala cirkulárka. „Sakra,“pomyslel jsem si, „také bych měl nařezat nějaké dřevo. Ale dnes ne. Dnes si chci užít volna. Manželka odjela na víkend k rodičům a tak dnes nebudu nic dělat.“ Dál jsem chroupal drobící se tousty a poslouchal zvuky kolem. Za plotem se ozval zvuk sekačky na trávu. Otevřel jsem oči a letmo zkontroloval stav našeho trávníku. „To ještě týden vydrží,“ pomyslel jsem si a znovu zavřel oči. Netrvalo to dlouho a sekačka utichla. Nedalo mi to a otevřel jsem oči, abych zkontroloval co se děje. Zahlédl jsem Vlastičku, tedy sousedku Vlastičku v bikinkách, jak klečí u záhonku. Její zadeček se kýval v pomalém rytmu a vzbuzoval ve mně nemravné myšlenky. Patrně ucítila, jak na ní civím, postavila se a otočila k plotu. „Dobré ráno sousede,“ zavolala a s úsměvem na mě mávla. Opětoval jsem pozdrav a zvedl noviny, jako že budu číst. Vlastička se znovu ponořila do záhonku a mně se opět rozbušilo srdce. „To se nedá, tady není opravdu klid.“ Odložil jsem noviny a vyrazil na zahradu. „Raději budu něco dělat, nebo se zblázním.“ Z kůlny jsem vyndal sekačku na trávu. Přejížděl jsem zahradou sem a tam, a pokaždé když jsem Vlastu míjel, zvedla hlavu a usmála se. Jako kdyby věděla, jak moc na ni myslím. Zastavil jsem, abych vysypal koš a smotal kabel. Vlasta se protáhla a její nádherná prsa se opřela o pletivo plotu. „ Já už musím jít vařit,“ zahalekala přes plot a mávla rukou na pozdrav. Uklidil jsem sekačku a vrátil jsem se na verandu. Jenže sobotní klid byl pryč. „Úplně mi zkazila sobotu,“ pronesl jsem směrem k teď už prázdnému plotu. Vidina klidné soboty se rozplynula a tak jsem se dal i do toho dřeva, abych přišel na jiné myšlenky. 
    V neděli se vrátila žena a nevěřila svým očím. „ Zahrada posekaná, tráva shrabaná, dřevo nařezané a naštípané, no to jsi mne fakt překvapil.“ Přistoupila ke mně a políbila mne. Trochu jsem se zastyděl. Ještě že myšlenky nejsou vidět. 

Autor lada34, 10.09.2016
Přečteno 580x
Tipy 4
Poslední tipující: Romana Šamanka Ladyloba
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

hm ... jsou manželství a manželství, preferuji to, kde ty myšlenky se můžou říct, kde je důvěra a přijetí a kde jeden druhého znají a nemusí nosit "masky"...

10.09.2016 20:29:53 | Romana Šamanka Ladyloba

líbí

Je to samozřejmě nadsázka. To je asi normální, že se chlapům líbí hezké sousedky. Chtěl jsem trochu odlehčit po těch smutných povídkách. Díky za zastavení.

11.09.2016 14:10:00 | lada34

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel