Eva & Pavel

Pavel se procházel školní chodbou, prohlížel si ostatní studenty a přemýšlel, jak po škole zabije čas do šesti večera, kdy se sejde s Evou a půjdou spolu do kina. Zamířil do vyššího patra. Byla tam. Opřená o radiátor u okna, klábosila s kamarádkami a neustále se hihňala. Pavel nesměle vykročil, dělal, jako že jde náhodou kolem, a čekal, že si ho Eva všimne a on tak nebude muset zahajovat konverzaci jako první, protože to mu nikdy nešlo. Když procházel kolem děvčat, nenápadně pohlédl směrem k nim. Jeho oči se setkaly s pohledem Evy.
"Jé, ahoj Pavle, co děláš tady nahoře?"
Eva byla mile překvapená, její kamarádky si zatím Pavla zvědavě prohlížely a smály se jako puberťačky, protože byly puberťačky. Pavel nemohl odtrhnout oči od nového trička, které na sobě Eva měla. Osmělil se trochu víc a přisedl si k Evě na radiátor. Začal jí pološeptem klást takové ty typické klukovské otázky. Potom se řeč stočila na její nové parádní tričko.
"Poslouchej, Evičko, co to máš za tričko?"
"To jsem si koupila v Katce, s holkama. Líbí?"
"No to je senzace, já jen koukám..Otoč se maličko. Řeknu ti, Evičko, padne ti bezvadně. To je sen", žasl Pavel a nemohl z trička spustit oči.
"Jsem fakticky ráda, že se ti líbí. Nemůžeš od něj ani odtrhnout oči", smála se Eva.
"Doufám, že v něm budeš dneska venku...doufám, že v něm budeš v noci spát."
"Ty přeháníš, Pavle, nech toho zase", smála se teď už naplno Eva a lehce praštila Pavla do ramene.
"Počkej, jak tím tričkem naštveš Lenku."
"Lenka ho má taky, dneska jsem jí v něm viděla", řekla trochu kysele Eva, "a Pavle, koukej se mi taky občas do očí, když s tebou mluvím."
"Já se na to tričko koukám rád", pronesl Pavel a podíval se Evě s úsměvem do očí.
"To asi nebude tím tričkem, viď.. nejsi ty náhodou tak trochu horňák, Pavle?"
"Jo, to jsem. Jsem horňák. Evi, už bude zvonit, po škole tě čekám na náměstí. Ahoj!"