Tak ta samá kolegyně, co tramvají ňadra větrá, podle svého zvyku si za poštovní přepážkou pootevřela šuplík stolu a svou „výbavu“ do něj opřela. Protože předcházející noc byla „náročná“, její schopnost vnímání byla podstatně snížena. Pozdě si všimla příchozího klienta a její nedomyšlená reakce byla příliš prudká. Celým tělem vrazila do šuplíku, ale bohužel tu odloženou část nestačila vyndat.
Bolest je to vskutku velká,
oči vyletí jí z důlků,
za přepážkou se klient řehtá,
upadne a narazí svou levou půlku.
Celá já a to jsem se ani nemusela skřípnout, ani přičísnout...:-)
22.06.2017 10:24:28 | Dreamy
No uvidíme ve Znojmě.
22.06.2017 10:49:26 | banan
Tak jo...já se učešu...:-)
22.06.2017 16:46:38 | Dreamy
V tom mám momentálně výhodu. Vlasů mám zatím málo. Rostou pomalu a navíc v jiné barvě. :-)
22.06.2017 17:09:18 | banan
děcka se těšim jako malá :-))
22.06.2017 11:17:40 | Iva Husárková
ach bože fotka mě týdny bude strašit ve snech je zvláštní že se člověk dokáže smát i když mu vlasy vstávají hrůzou hezky Franto krásný den Ti přeju :-))
22.06.2017 06:52:20 | Iva Husárková
Ahojky. No zkus se do té situace vžít.
22.06.2017 09:44:18 | banan
jenomže já nemám co strkat do šuplíku to je pak těžký vžít se :-))
22.06.2017 09:48:54 | Iva Husárková