Kurýr

Titanový Tryskoplán pádil nocí za silného deště. Řidič lomcoval pákou výkonu s nebývalou surovostí. Mokrá vozovka se stávala pro tak rychlou jízdu nebezpečným polem. Vůz uháněl na vrchní úrovni jeho možností. Muž za volantem - který zvolil možnost řídit sám, bez asistenta - cítil vzrušení z velice rychlé jízdy. Naplňoval ho pocit z krocení desetitunového těžkého stroje. Jet takhle rychle by mu asistent jistě nedovolil. Povrch volantu mu občas prokluzoval, přestože byl celý jeho gumový povrch dostatečně vroubkovaný - neustále se mu totiž potily ruce. Na to ale nedbal. Musel co nejdříve doručit kontejner se zdravotnckými potřebami do města. Veze palety plné protilátky. Vše ostatní bylo druhořadé. Vědomně snižoval životnost vozu, a každé součástky v něm, přitom si užíval tak živelnou mechanickou sílu vozu. Motor burácel hlubokým vrčením a převodová skříň jakbysmet. Za splňenou zakázku bude mít kurýr možnost pořídit si jakoukoli součástku poničenou agresivní jízdou. Konečně se dostal na Letiště - na širokou rychlostní trasu. Vítaly ho barevné neonové vjezdové tabule. Na jednom transparentu byla široká růžová šipka a nápis GASON - 1032km. Oranžová noční světla vystřídaly světle modré bodové lampy v rozestupech pěti kilometrů. Byly dobře viditelné i za silného deště. Rovný, třicet metrů široký pruh silnice byl v tu chvíli to pravé požehnání pro řidičovu touhu dostat se v kovové příšeře do cíle co nejdříve. Na území Letiště nebyl stanoven rychlostní limit. Vjel do sto metrů široké zatáčky, následovanou další rovnou silnicí. Bere za páku a stláčí jí do polohy tři ze čtyř možných. Tenhle kurýr žije okamžikem. Teď cítí nejméně trojnásobné přetížení, přecházenící ve fyzické přitížení. Je mu na zvracení. Trakce celého vozu je vyšší, než zrychlování jeho těla v prostoru. Tento jev ho neúprosně vmačkává do sedadla. Má pocit, že sedadlem proletí někam do míst rozžhavené hnací soustavy motoru. V tuto chvíli ho nezajímá městská síť křižovatek, úzkých odboček, a semaforů, co i za nulového provozu v noci řídí dopravu. Kbyby měly pneumatiky Tryskoplánu vlastní vůli, možná by spáchaly sebevraždu v podobě vzplanutí a roztrhání se na kusy. S očima na digitálním tachometru, dotlačil řidič násilím páku na poslední stupeň. Zvýšil tak rychlost v Tryskoplánu na nemožných 410km/h. Kontejner musí být na místě co nejdříve, vše ostatní je nepodstatné. Silnice jsou pro tuto rychlost uzpůsobeny jen z části. Konstrukční limity počítaly s rychlostmi pouze do 280km/h. Přesně na tuto hodnotu jsou nasatveny limity palubního asistenta. U jiných vozů počítají asistenti s ještě menšími hodnotami - vždy podle typu vozidla. ,,Jízda pouze na vlastní nebezpečí!,, Hlásil mu palubní počítač. Řvoucí mostrum ženoucí tmou nebylo možné zadržet. Bylo mimo měřitelné spektrum. Kinetická energie celého korábu dosahovala neskutečných měřitelných hodnot. Nikdo jiný nevlastnil tolik upravený dopravní prostředek - kurýrův Tryskoplán dokázal vyvinout jako jediný rychlost převyšující čtyři sta kilometrů v hodině. Větší rychlost motor nedokázal vyvinout. Díky použitelným a dobře promyšleným systémům Letišť mohl být tento kurýr jedinečný - nejrychlejší ze všech. Jeho vozidlo ale mělo v záloze další trumf.

Když řidič dosáhl žádoucího směru, s pomocí vyrovnávacího stabilizátoru, na naprosto rovném, třicetimetrovém pruhu vozovky, sevřel pogumovaný volant nejpevněji, jak jen to bylo možné a nohou sešlápl pedál aktivující raketovou trysku na zádi. Pocítil pístovou výstuhu, která mu narovnala záda. Shora se spustila ocelová konstrukce, která ho maximáně fixovala v přesné poloze. Na obličej se mu přisála přilnavá maska pro odvod nežádoucích tekutin. Kdyby konstruce kurýra nedokázala držet v jedné jedné poloze, zlámal by si nohy, ruce a vaz. Tak neskutečnou rychlost je schopen Tryskoplán vyvinout. To vše se událo předtím, než dojde k samotnému zážehu mohutné trysky. Alarm odpočítával minutu do zážehu. Pilot měl trochu času pro kontrolu. Vše sedělo. Pustil volant. A tryska zařvala jako pravěká skalní příšera.

Rychlostní koráb exponenciálně zvyšloval svou hybnost. Na kurýra působí nepředstavitelný tlak. Vibrace, přenášející se z povrchu vozidla, se přenáší i do jeho těla. Neví, jestli to pneumatiky vydrží. Motor se přepnul do stavu klidu - teď už není potřeba. Stačila by jedna jediná nedokonalost na povrchu Letištní vozovky a celý Tryskoplán by se rozletěl na miriády mikroskopických kusů. Vůz přímočaře letí, přilepen k vozovce díky přítlačným křídlům. Stroj, naložený protilátkami nezvládá nápor okolních vlivů. Kurýr pochybuje, jestli vše předem dostatečně konstrukčně spočítal. Tato jízda rozhodně nebyla bezpečná. A je první. Nemusí se osvědčit. Pilot lituje, že do počítače nenainstaloval funci omezení tahu trysky. Ta se vypne pouze v momentě, kdy jí dojde palivo. Podle propočtů je schopna překonat rychlost zvuku. Nastalo ticho. Pilot si všímal dvou pevných modrých čar v jeho periferním vidění. Pevně ukotven začal nekontrolovatelně zvracet. Slyší pouze zvuk odsávadla. Zavírá oči. Je drcen nemožným tlakem. Má pocit, že to s vylepšováním přehnal.

Mateiál Tryskoplánu vydrží jen určitou zátěž. Kurýr ale chce být ten nejepší z nejlepších... Otázka zůstává stále stejná...