Katarze

“Nemá to katarzi! … 

… 

Jinak je to dobrý... tadyhle třeba a tohle … vůbec je to dobrý, fakt. Celou dobu dobrý, ale nemá to katarzi. 

Tohle ti nejde.” 

“Co?” 

“Tyhle katarze.” 

“Je vole jako co?” 

“No víš takový to jako, poučení, na konci. Voni si to vyříkají, někdo udělá něco šílenýho, nebo tak něco. Něco, co prostě nikdo jako nečeká, ale vlastně všichni čekají, že něco takovýho přijde. Bez toho by to bylo vlastně nekonzumovatelný ...i když zase ta katarze je tam vlastně z povinnosti, už tomu nikdo nevěří a je to ryzí patos. Vlastně všechna zábava už byla před tím. Tohle tě hodí zpátky do života, je to třeba nefunkční blbost, podají si ruce, kokot se rozbrečí atd. No a každej je pak rád, že to končí. No a právě tohle ti tam chybí.” 

“Ty vole dyť to je ze života!” 

“Tak na to se vyser hele …! Toho má každej plný zuby a většinou ho to i dost sere. 

Ještě cizí sračky... to neblbni. To by musel bejt každej něco mezi dalajlámou a vrbou, a to každej neni.” 

“Myslíš pojmout to spíš literárně...” 

“Přesně!!!”