Apokalypsa tak, jak byla (4/7)

Pistolník a stařec

Muž v černém je určitě čaroděj.

  Usnul jsem v čekárně. Někdy v noci přišel doktor.

Dohnal mě a já s ním bojoval.

  Tentokrát vypadal jinak. Nebyl to ten samí, co syna přijímal.

Dvanáctkrát jsem po něm vystřelil. Neminul jsem, a přesto ho žádná z kulek nezasáhla.

  Informoval mě, že synův stav je velmi vážný.

Odhodil mě do světla. Světlo mě drtilo a já padal.

  Ráno mě doktor vzbudil. Byl to opět ten první.

Ocitl jsem se zpět na poušti a on my byl v patách.

  Řekl, že dělá vše, co je v jeho silách, ale i tak hrozí, že syn přijde kvůli infekci o levou nohu.

Tentokrát vypadal jinak.

  Jinak je ale naprosto v pořádku.

Byl dvakrát tak vysoký, zahalený v rudém plášti, v ruce svíral obrovský hořící meč.

  Nebyl jsem si jistý, zda celá noční návštěva nebyl jen sen.

Byl rychlejší než já. Mnohem rychlejší.

  Chtěl jsem se ho na to zeptat a zároveň nechtěl.

Měl jsem na těle tolik sečných ran, že už jsem se neudržel na nohou.

  Nezeptal.

Usekal mi levou nohu v koleni a nechal mě tam vykrvácet.

  Po amputaci mě informoval, že synův stav se výrazně zlepšil.

Znovu jsem se ocitl na poušti, znovu mě pronásledoval, znovu se změnil.

  Opět jsem se setkal s tím druhým. Zvažoval jsem, zda je vůbec doktor.

Tentokrát na sebe vzal podobu šelmy s dvěma řadami zubů.

  Informoval mě, že stav se nelepší a bylo by nejlepší smířit se s tím, že o něj můžu přijít.

V hlavě se mi zrodila myšlenka, že je to ona bájná šelma, oblíbenec Věže.

  Všechno co říkal, jsem mu odkýval, ale nevěřil jsem ničemu.

Věděl jsem, že za tou šelmou je Věž a to, co je ve Věži.

  Rozhodl jsem se, že ho budu sledovat.

Musel jsem ji porazit, i když jsem věděl, že poražení šelmy může vést ke zničení vlastní duše.

  Synův stav se mírně zhoršil, přišel i o druhou nohu.

Musel jsem ji porazit a porazil jsem ji.

  Byl jsem v šoku. Tupě jsem seděl v čekárně a byl celkově mimo.

Dost ošklivě mi poranila levou nohu, ale zvítězil jsem nad ní.

Čtyři jezdci

Čtyři seděli v kruhu, kolem bílé holubice, která bude podle proroctví spatřena, až nadejde čas bílé zimy. Teplota na zemi značně kolísala v hodnotách pod bodem mrazu, když se z velké výšky snesla ona holubice a na křídlech přinesla vítr. Zpočátku jemný vánek, brzy zesílil do mohutné vichřice. Ničím nepoutána, rozběhla se vichřice do všech světových stran. Spolu s ní se svezla nákaza, jenž svůj závoj brzy rozprostřela i v těch nejzapadlejších koutech světa. Holubice našla svůj cíl, jímž byl Dobyvatel, a začala na něj okamžitě dorážet. On tomu nevěnoval žádnou pozornost. Jejím úkolem bylo Dobyvateli škodit a nalomit jeho moc.

Trůn vysoko

Uzřel jsem, jak před trůn Toho, který byl, je a přichází, předstoupil cizinec. Oděn byl v rouše z beránka, tvář skrytou, jen dvě oči žhnuly do dálky. Žhnuly podobně, jako oči Toho, jenž sedí na trůně, jejich barva však byla modrá, jako obloha prozářená jarním sluncem.

Dům na skále, dům na písku

Jednoho dne se voda v moři zbarvila do ruda a všechno otrávila. Teplota vody každým dnem rostla. Nakonec se z moře valilo tolik páry, že nebylo venku vidět na krok. Někdy v té době žena zemřela. Hledal jsem syna, ale doma nebyl. Rozhodl jsem se podívat se po něm dál ve vnitrozemí. Když jsem byl pryč, přišlo zemětřesení a skála se zbortila do moře. Svou ženu jsem už víckrát neviděl.

Mezi světy

Objekt byl při vložení zapečetěn.

  Začínám se trochu nudit, co ty?

Informace nenalezena. Aktivováno nové vyhledávání.

  Tak schválně, jaký má náš milovaný účel?

Objekt Náš milovaný nenalezen. Aktivováno nové vyhledávání.

  Objekt 41.18.2.41.1. jakýpak je jeho účel?

Účel neuveden. Aktivováno nové vyhledávání.