Apokalypsa tak, jak byla (5/7)

Pistolník a stařec

 

Navštívil mě ten druhý a informoval mě, že syn je v podstatě mrtev.

  Zmiňoval jsi dveře.

Poslal jsem ho pryč. Takhle to nešlo dál. Musel jsem ho konfrontovat.

  Co je to za dveře?

Než jsem se odhodlal, předběhl mě ten první doktor. I když tedy přesně nevím, o jaký spor mezi nimi šlo.

  Nic z toho nedává smysl.

Cítil jsem, že po tomhle už se na nic nezmůžu. A taky že ne.

  …

Nedalo se nic dělat, infekce se šířila a syn přišel o ruku.

  …

Druhý za mnou přišel s tím, že on nic nezmůže, ale bylo by důstojnější, nechat syna pokojně odejít.

  …

Neřekl jsem nic, jen jsem tupě čekal.

  …

Syn přišel o všechny končetiny.

  …

Několik dní poté zkolaboval. Doktor se ho snažil oživit… velmi dlouho se ho snažil oživit. Nepřirozeně dlouho.

  …

Vyčerpání mě odrovnalo.

  …

Probral jsem se na lůžku.

  …

Odmítal jsem prý opustit čekárnu. Nic nejedl a téměř ani nepil.

  …

Zapracoval samozřejmě i stres.

  …

Začal jsem blouznit a později upadl do bezvědomí.

  …

Doktor se mnou přišel probrat vývoj synovy léčby, a zda se cítím, aby mě navštívil.

  …

Pak přišli nějací lidé a odvedli ho.

  …

Od toho druhého jsem se dozvěděl, že se pomátl.

  …

Nedokázal si přiznat, že ztratil dítě.

  …

Nikdy už se z toho nevzpamatoval. Já…

  …

Nikdy jsem se z toho nevzpamatoval.

  …

Nechtěj to po mě .

  Chci.

Dobrá, povím ti všechno.

  A možná že ne.

Rozhodl jsem se žít ve snu, protože pravda je příliš strašlivá.

  Na tom stejně nesejde.

Pravda je, že já jsem ten doktor a všechna vina padá na mou hlavu.

  Vím to dávno.

Ať jsem zatracen.

 

Čtyři jezdci

 

Čtyři seděli v kruhu a sledovali zkázu světa. Vítr řádil a vystoupal tak vysoko, že nakonec rozfoukal i mračna sopečného prachu. Sluneční paprsky znovu dopadly na zem a jejich žár byl zdrcující. Stromy a veškerá zeleň byly sežehnuty, voda se začala v ohromném množství vypařovat. Nebe pokryla mračna, z nichž začaly pršet kroupy těžké jako cent, ale ani kapka vody. Vše živé bylo paprsky trýzněno, bylo však dáno, aby smrt jim nezpůsobily. Mezi všemi těmi paprsky byl jeden, jenž jakoby vznikl propletením mnoha a ten jako blesk stažený hromosvodem udeřil do Dobyvatele, oslabeného zkázonosným vlivem bílé. Přežil neboť jeho moc je nezměrná, ale jeho fyzické tělo se rozpadlo do rudě elektrizujícího oblaku temného dýmu, jenž zhoustl do černého mračna. Jezdci otevřeli věčnou propast. Černý prchal z jejího dosahu, ale dohnal ho namodralý bílý. Při srážce se vzájemně smísily a tím k sobě připoutaly. Věčná propast je poté jako jedno vtáhla a uvěznila, aby tam byli drženi, než nadejde nové účtování.

 

Trůn vysoko

 

Cizinec přistoupil blíže a jednu po druhé začal zhasínat pochodně. Od trůnu začaly šlehat blesky a dunět hromobití. Ve chvíli, kdy zhasla poslední pochodeň, Ten, který byl je a přichází, pozvedl ostrý dvojsečný meč a najednou byly meče čtyři a byly dány bytostem plným očí.

 

Dům na skále, dům na písku

 

Jednoho dne se voda vytratila a všechno dokola zavál písek. Podařilo se mi najít nějaké trosky bývalého domu a začal jsem z nich stavět dům nový. Či spíše chatrč. Při její stavbě se ve mně něco probudilo. Radost z tvoření. Budování nového mi vlilo novou krev do žil, ale mělo to krátkého trvání. Na mou snahu sáhla zkáza. Stavba se mi doslova rozpadala pod rukama. Než jsem stačil dostavět jednu část, druhá už chátrala a třetí se zbortila.

 

Mezi světy

 

Vyhledej mi Ničitelův nástroj, jak se nás zbavit.

  Nedostatečná specifikace. Vyžadováno více informací.

Nástroj na zničení Jezdců.

  Nedostatečná specifikace. Vyžadováno více informací.

Nástroj na zničení Jezdců apokalypsy.

  Nenalezeny žádné informace. Aktivováno nové vyhledávání.

Účel Jezdců apokalypsy.

  Účel neuveden. Aktivováno nové vyhledávání.

Jezdci apokalypsy.

  Přístup odepřen. Nedostatečné oprávnění. Aktivováno nové vyhledávání.

Taková péče, tolik tajemství a přitom jsme stejně všichni jenom jeho loutky.

  Informace vyhodnocena jako chybná.

Když to říkáš, musí to být pravda.