A nakonec siréna
A nakonec siréna
Anotace: Nevím kam tyto slova zařadit, nevím kdy přesně vznikla. Vím jen, že je chci sdělit...nežádám pochopení
Smutek, slzy kanoucí na zem pokrytou prachem, jiskry z ubrečených očí jakoby hledaly cestu ke slunci jež je zahaleno za temným dýmem.
Je nějaký rok, jakési datum a určitá hodina však jediné co si uvědomuji je tlukot mého srdce. Smrt se táhne vzduchem jako raní hlen po prokouřené noci, čekám na supy, kteří dokáží tu bestii rozmělnit...stojím tu, uprostřed silnice a myslím, že se smrtí přišel konec mého dosavadního života. Zaujala mě ruka vedle mé nohy, ano, je to ruka mé kamarádky. Náramek, který dostala od svého přítele....Proč zrovna ten byl oddělen? Začala se v údolí rozléhat siréna.
Je nějaký rok, jakési datum a určitá hodina však jediné co si uvědomuji je tlukot mého srdce. Smrt se táhne vzduchem jako raní hlen po prokouřené noci, čekám na supy, kteří dokáží tu bestii rozmělnit...stojím tu, uprostřed silnice a myslím, že se smrtí přišel konec mého dosavadního života. Zaujala mě ruka vedle mé nohy, ano, je to ruka mé kamarádky. Náramek, který dostala od svého přítele....Proč zrovna ten byl oddělen? Začala se v údolí rozléhat siréna.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk