Jsou tři ráno a mě vzbudil hlas: "Kolik je hodin?" Automaticky si vezmu telefon kouknu na hodiny a odpovídám, že jsou tři dvacet pět ráno. Manželka obyvkle sama u sebe má telefon, ale napadlo mě, že si ho nechala někde bokem.
Znovu zaberu a zdá se mi sen, jak jdu lesem a před něčím utíkám, utíkám, utíkám. Nikde neni konce, dokud nezahlédnu svůj dům.
Vběhnu dovnitř, vyběhnu po schodech do své ložnice a zalezu do postele. Schovám se pod deku a zeptám se Manželky "Kolik je hodin?"