Starý dům
Starý dům
Anotace: Spíš melancholické a spíš nepovídka. Další z krátkých cvičení ze semináře tvůrčího psaní.
Rozpadáš se. A já s tím nic nenadělám.
Drolící se cihly ztratily lesk a slávu baťovské éry a ty z kraje lesa smutně shlížíš na celé město, zády otočený k lesu, severními okny dolů do údolí. Přes skla oslepená šedým zákalem vidíš tovární komíny a políčka na protějším kopci. Do dveří je nutné pořádně zatlačit, aby se s táhlým skřípáním neochotně otevřely. Stydíš se. Protože za nimi… nic. Prázdno. Holé stěny uzavřené dřevěnou podlahou a stropem, který na sobě nese mozaiková stigmata každého deště. Za loupající se tapetou tě z koutu u komína hlídá černý pavouk. Jeho paličkované sítě dávno nahradily záclony. Je smutná výzdoba lepší než žádná?
Kdysi ti předpověděli třicet let života, ale ty, snad jim všem tvrdohlavě navzdory, odoláváš času a dál stojíš, zatímco kolem tebe se svět rychle mění. Mraky na obloze plynou a lidé přicházejí a zase odcházejí. Nikdo si tě nevšímá, ztrácíš se ve zdivočelé zahrádce a břečťan plazící se po tvém rohu tě jednoho dne celého pozře. Jsi sám tak dlouho, někdy máš pocit, že to ani jinak nebylo.
No tak si přece vzpomeň!
Pamatuješ ještě? Tu malou holku, pro kterou jsi býval nádherným zámkem? Pořád jím jsi. Navzdory všem viditelným šrámům.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Starej ale dobrej. V novém kataldomu to asi nejde. Dům, coby bytost se mi nravi tedy líbí. Navíc v Tvém podání to stálo za pozornost.
25.06.2007 10:34:00 | umělec2
Jo hezkej popis, jak se producíruješ po zbořeništi.
To už je ti tolik, že musíš vzpomínat na to, co bylo
před sto lety? Jo, staré archivy. Chceš se dozvědět,
zda to nemá něco společného s tvou rodinou anebo hle-
dáš místo, kde nejlíp ukrýt ty, cos ukradla tomu
mafiánskýmu bosovi. Jde po tobě FBI,CIA, policie, pár
velmi šikovných oblíbených teroristů a taky mafie.
Máš sice čím se chlubit, ale ve tvé kůži bych nechtěl
být, ačkoliv ve filmu by to mohla být bezva psina.
Co takhle zkusit nějaké scénáře zkombinovat s prózou?
10.05.2007 12:04:00 | jehlaspichlas
No, Gino, asi obě víme, že já mám prostě pro tyhle pocitovky slabost a moc dobře vím, jak dokáže zapůsobit starý a zchátralý dům, pro někoho obyčejná ruina... Popis byl bezvadnej a celkově z toho dýchaly tvoje city k tomu domu, proto se mi to moc líbilo. A zase něco přidej.:o)
08.05.2007 12:32:00 | Sokolička
Jojo, melancholie z toho přímo dýše. Jako k popisu se tomu nadá nic vytknout. Z mého pohledu je to taková vzpomínka, které právě ten závěr dodává na autentičnosti...
20.04.2007 08:47:00 | Dorimant
Mně se to moc líbilo =)) Právě že ten konec se mi zdál nejlepší, ale navození atmosféry celého úryvku se ti podařilo určitě dobře...Myslím, žes nechtěla, aby se nad tím někdo zamýšlel, je to spíš pocitová věc...
19.04.2007 16:51:00 | Irene Forsyte
Ten závěr by měl pravděpodobně čtenáře donutit se zamyslet se nad tím, proč tam asi ta malá holka je...no ale faktem je, že to vytrhující malinko je, i když ne nijak šokujícně. Popis bez chyby.
19.04.2007 16:35:00 | Walome
Mě se moc nelíbil ten konec, nějak mi to tam nesedělo k tomu zbytku... ale jinak dobře napsaný
19.04.2007 08:18:00 | Cristinne
hm, "přichicen při činu" (nevím jestli se to jmenovalo přesně takhle) bylo mnohem lepší. Povídky tohohle rázu se asi už nemůžou uchytit...je jich asi moc...
18.04.2007 19:51:00 | Eylonwai