Vrah

"Kdepak, mě neutečeš holčičko" rozhlížel se kolem sebe poměrně vysoký muž s krvavou ránou na tváři a v rukou držel nůž."Tak kde seš ty malá děvko!" kopl rozčileně do krabice, která se ve skladišti nacházela."Nebudu se rozčilovat. Touhle prací jsem začal teprve nedávno" vytáhl kapesník a přiložil jej na ránu."Když jsem chytil tu zasranou zlodějku, uvědomil jsem si, proč jí dávat policii? Můžu jí přece potrestat sám. A proto jsem ji podřízl tímhle nožem" ve skladišti se zablýsklo."Viděl jsem jak pomalu umírá a chladne její tělo. Její krev stékala na zem a v obličeji měla vystrašený výraz. Ale trpěla jen chviličku" uchecht se muž, když v tom spatřil stín, který mohl patřit jen jí."A stebou" připrvil si nůž "to bude stejný".
Zezadu popadl dívku za krk. Držel jí pevně aby neutekla, ale zároveň jí držel tak, aby mohla ještě trochu dýchat."Škoda toho konce" přejel jí lehce nožem po krku a směřoval k výstřihu "seš docela hezká.Prozradím ti tajemství.Stejně to nikomu neřekneš.Svoje oběti držím chvíli a živu, aby mohli naposled vydechnout"přiložil jí ústa k uchu a tiše zašeptal"a slyšet moje poslední slova".Dívka dýchala trhaně."Možná bych si s tebou mohl ještě trochu užít"přivoněl si k jejím vlasům"jenomže čas utíká" přiložil jí nůž na krk a věnoval jí polibek na rameno " a ty si pořád na živu " usmál se.
"Sbohem" přeříznul jí nožem tepny a zaznělo chroptění. Tělo vláčně spadlo na zem a ve skladišti bylo slyšet zabouchnutí dveří. Odešel.