Myška a sýr

Myška a sýr
V jedné malé myší díře spolu spokojeně žili Myška s Myšákem a měli se moc rádi. Občas si dopřávali trochu sýra, většinou při nějakých speciálních příležitostech. Bylo to pro ně spíše takové povyražení. Ne každý si mohl dovolit každý den sýr.
Jednou měla jet Myška s kamarádkami na výlet někam daleko od domova.
Myšák moc spokojený nebyl, ale protože měl Myšku moc rád a nechtěl jí kazit radost, kterou z výletu měla, souhlasil.
Když se loučili, opakoval jí ještě několikrát, co už říkal u snídaně, večeře i oběda:
"Užij si výlet s kamarádkami, jak jen to půjde, ale, prosím, nejez sýr! Nechci ti to zakazovat, vím, že ti chutná, ale i malé množství může mít zlé důsledky."
Myška přikývla, že chápe a slíbila, že se sýru ani nedotkne. Naposledy Myšáka políbila a odjela.
Po cestě všechny myšky rozbalily uzlíky s kousky sýra a začaly hodovat. Snad stokrát Myšce nabízely, ale ta nemohla porušit svůj slib a pokaždé odmítla.
Když dorazily na místo, ubytovaly se a šly se projít po okolí. Po chvilce narazily na skupinku myšáků a daly se
s nimi do řeči. Byli to místní fešáci a měli tolik sýra, že by to nasytilo všechny hladové myši na světě.
Myšky je pozvaly navečer k sobě, že si udělají sýrovou párty. Myšáci dorazili s obrovskou hroudou toho nejlepšího ementálu, co kdy myšky ochutnaliy.
Všichni se skvěle bavili a hodovali. Všichni, až na Myšku, která dala slib, že se sýru ani nedotkne. Za chvíli jí to přestalo bavit a chtěla jít ven na vzduch. V tom jí jeden myšák zastavi. Byl to ten nejhezčí myšák z celé party a v ruce držel voňavý kousek nejlepšího sýra.
Myška začala přemýšlet: "Ten sýr voní tak nádherně, jak bych si ho dala, ale slib je slib a já ho dodržím!"
Poděkovala tomu myšákovi za nabídku, otočila se a odešla.
Když se po krátké době vrátila, párty už skoro končila a většina myší už spala. Jak se tak porozhlížela po pokoji, uslyšela za sebou tichý hlas:
"Už jsi zpátky? Schoval jsem pro tebe tenhle kousek."
Otočila se a viděla toho myšáka, který jí už před tím nabízel sýr.
"Jsi na výletě, musíš si trochu užívat. Podívej na svoje kamarádky, jak jsou spokojené," pokračoval myšák.
"Já bych ráda, opravdu, ten sýr vypadá nádherně, ale dala jsem slib svému Myšákovi, že se sýru ani nedotknu," odvětila Myška.
Ten myšák k ní přistoupil blíže tak, že teď viděla, jaký je to opravdu fešák. Byl urostlý, pěkně opálený a sýr v jeho ruce voňěl tak nádherně.
Pokračoval v přemlouvání:
"Tak krásná myška jako ty by si neměla odpírat sýr. Naopak! Měla by se v něm přímo koupat. Víš, co se říká. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Takže pokud si to necháš pro sebe, tvůj Myšák se to nikdy nedozví."
Myška se cítila polichocená a začla přemýšlet nad slovy toho myšáka. Po chvilce se rozmyslela a řekla, že si teda kousíček dá. Jen si malinko lízla, sýr jí tolik zachutnal, že v mžiku snědla celý kus. Ještě s tím myšákem trochu snědli a sedli si vedle sebe ke krbu. Až do rána si spolu povídali. Myška se cítila skvěle, snad jako nikdy před tím. Už se těšila na další večer a další sýrovou párty.
Každý další den se Myška s tím myšákem scházeli a každý den jedli hromady sýra a byli si stále blíž a blíž.
Když se chýlil den odjezdu, přišel ten myšák za Myškou s nabídkou. "Odjíždím na západ, kamarád tam objevil hromadu sýra a takové pžíležitosti já musím využít. Nechtěla bys jet se mnou? Můžeme mít takové malé, sýrové království".
"To bych moc ráda, ale musím se vrátit domů za Myšákem.", odpověděla zslesle Myška.
Ten myšák pokračoval: "To je v pořádku. Tak dva dny si užijem to království a pak se vrátíš domů s obrovskou hroudou sýru. No řekni. Už jsi někdy něco takového zažila?"
Myška nakonec souhlasila s plánem toho myšáka a odjela s ním na západ za sýrovým královstvím a nikdy už se nevrátila.
A jak to dopadlo s Myšákem? Až do smrti seděl chudák sám u okna a v nekonečném zármutku čekal, že se Myška vrátí. Sýr už nikdy neochutnal.

Ponaučení: "Naše chování závisí na aktuálních pocitech a věci, které nám dělají radost, jen pomáhají zapomenout na nejčistší svědomí a kamenou věrnost."