život na jiné planetě

Když se řekne život na jiné planetě mnozí lidé si představí, že tam planeta je např. Venuše, Mars a další planety, ale nikdo netuší, že mezi námi jsou někteří lidé, kteří na téhle planetě žijí, ale uvnitř sebe mají jinou, kterou si sami představují.
Pro nás je tenhle život normální ovšem pro ně taky, ale i pro některé cizí. Každý kdo tady žije to bere jako štěstí, jiným to připadá jako utrpení.
Znám dvě děti, které takové jsou. A víte co mají společného, obě jsou postižené. Jedna je dokonce moje 12-ti letá sestřenice a musím říct, že i když je to s ní hodně těžké mám ji opravdu hodně ráda.
Někteří lidí tyhle děti berou jako netvory, které se narodili. Posmívají se jim, urážejí, nadávají neberou na ně ohledy a někdy i mnohé jiné horší věci. Ale i oni mají právo žít, vnímat všechno kolem sebe a mít lásku blízkých. Ale hlavně rádi jsou a dělá je to moc šťastnými když se jim něco podaří. Naučí se jezdit na kole, najdou si přátelé a dokonce, když dostanou jedničku ve škole. To se jim vždycky na tváři objeví úsměv a v sobě si řeknou „jsem šikovná“a mají pravdu. Oni dokážou vnímat mnohem víc než my. Když se na všechno podíváme jejíma očima tak pro ně jsou oni normální a my ti divní lidé.
Uvnitř sebe si představují hezčí život, přátelé kolem sebe tolik, že by je nespočítali na rukách, a dokonce se tam najde i nějaký ten jejich vytoužený princ.
My když potřebujeme něco koupit tak na to ukážeme a rodiče nám to koupí, ale sejně to pak hodíme do kouta a necháme to tak jak to tam je. Zatímco oni, když jim maminka koupí hračku jsou rádi, když jim dají pusinku (což mi odměníme úšklibkem) pro ně je tohle štěstí.
Když procházíme ulicí určitě si takových dětí všimneme moc, hodně se jim nadává a někdy k nim patří i dospělí, ale pak je potká stejný osud s vlastními dětmi a už vidí jen je. Začnou vnímat, že i když jsou tyhle děti jiné tak něco mají stejné jako my. Srdce a lásku v něm.
Nemůžou za to, co se jim stane nebo stalo. Berme je takové jaké jsou a ne se jim vyhýbat a ignorovat. Nemůžou za to. Jsou prostě takový.
Chtěla jsem jen říct, že oni se snaží žít tenhle život takový jaký je a my bychom jim ho měli pomoct usnadnit, zpříjemnit, udělat lepší, protože život je krátký a přece žijeme jen jednou. Každý den můžeme udělat někým šťastným tak proč to odkládat na později? Honem do toho! Ať se vám to všem povede