Pro Tebe, mami

Mami, bolí mě, že už mě nemáš ráda... Nakazil tě tím můj nevlastní otec? Nenávidí mě, jsem si tím jist. Než jsi ho poznala bylo nám fajn, nemyslíš? Ale pak ti do života vstoupil on a já se dostal až na druhé místo. Já už tenkrát věděl, že to takhle dopadne, že mě začneš ignorovat. Pořád si stěžujete na můj prospěch ve škole, na mé výkyvy chování, místo pohlazení mi dáš pohlavek, místo vlídných slov mě fotr zmlátí. A pak se divíte, že jsem takový? Co ze mě mělo s tímhle vaším přístupem vyrůst? Na druhou stranu, ještě že nemám jiného sourozence. Při představě, že by jste se k němu nebo ní chovali stejně, mi běhá mráz po zádech.
Proč se takhle ke mně chováte?
Mami, mělas mě vůbec někdy ráda? Jestli ano, tak proč ses nezeptala, jestli mi nebude vadit, když domů přivedeš někoho cizího? Jestli ne, v tom případě vše chápu.

Mami? Umřela bys, kdybych měl tvé srdce ve sbírce? Mami, umřela bys? Vždyť sama víš jaký jsem, mami... Mám tě rád, ale ty mne ne, vždy jsem chtěl být v tvém srdci aspoň na chvíli, ale vím, že stejně nikdy nebudu... Tak chci tvoje srdce alespoň vlastnit... Bude první, které mi bude patřit napořád.

Mami, poprvé v životě Tě prosím, neboj se mne ani toho, co udělám. Vážně to nebude bolet.
Mami, měl jsem Tě rád.