Volaný účastník..

"...Volaný účastník není dostupný, prosím, zavolejte později.."
Stýská se mi,nedokážu brečet,ani křičet,jako by má slova uvěznilo mé vlastní tělo.Co jsem jen udělala špatně?Řekla jsem jen pár slov lásky,stalo se toho tolik?Připadám si,jako kdyby slunce náhle zhaslo a už nikdy nemělo vyjít,ve věčné tmě a moři smutku,kde plave moje duše,které nikdo nehodil záchranný člun.Proč?Kolikrát už jsem položila tuto otázku..I ted vyzněla stejně..Prázdně jako znějí slova němých,jako slova lidí uvězněných v jeskyni,kde široko daleko nevidíte nic,než jen oceán.A tak tě prosím,vezmi mou dlan do své a pomoz mi nastoupit do lodě.Vezmi mě tam,kde zase bude svítit slunce,kde má slova dostanou význam,kde se jeskyně změní v nádhernou louku.Zachran mou duši z oceánu,odved mě daleko a už nikdy nedovol,abych se sem dostala...Prosím..
"...Volaný účastník není dostupný. Prosím,zavolejte později.."