Probuzení

Právě upadá do stavu beztíže, konečně aspoň vnímá, její oči nestíhají veškeré jevy jež se jim naskytly. Padá dál...neví zda po hlavě nebo jiným způsobem, je jen ovládnuta tou nádhernou nicotou. STOP. Tma. Uvědomila si svůj dech, vzduch byl nasáklý jakýmsi hnusem. Neviděla ani na milimetr však cítila, že to místo není neznámé. V žaludku měla oceán a krk ji svírala nejtvrdší hlína. Jako slepec se plazila po zemi. Strach neměla. Byla zvyklá na neznámá prostředí po flámech. Vedle sebe ucítila tělo. Ne náhodou ji při střetnutí rukou napadla SMRT. Bylo ledové. Dech se ji kupodivu uklidnil. Poslepu našla cigarety a dopřála si "svou chvíli". Nebylo nic slyšet ani vidět. Při světle od zapalovače se soustředila pouze na konec toho hřebíku do rakve. Nechtěla zatím nic vidět. Cítila, že toho je moc na jeden záblesk.