Cesta

Občas kouknu dolů, vidím jen poušť. Cestuji daleko, vracím se totiž domů. Měla jsem to ráda doma, krásné byldení a spousta maminčina jídla. Už jsme nad mořem – blížíme se. Doufám, že najdu pořádného chlapa – krásného, hbitého a šikovného. Chtěla bych, aby měl taky krásné bydlení a uměl dobré jídlo.

Už jsme znovu nad pevninou. Zajímalo by mě, kde bude mé vysněné bydlení. Doufám, že to bude v podobné lokalitě jako tam, kde jsem bydlela jako malá. Začínám se rozhlížet okolo, řeba ten pravý je někde poblíž. Je tu pár kandidátů, jen jestli mě nějaký bude chtít. Lehce jsem do jednoho šťouchla, podíval se na mě. Měl krásné oči – černé s modrými odlesky.

Najednou byl blíž a vyzval mě k tanci. Tančili jsme dlouho mezi oblaky. Zkoušeli jsme se, co vydržíme. A bylo to jasné ten statný a ta krásná se zadali ke společnému životu. Zatím jen spolu letětli a už hledali místo pro svůj domov. Pak ho našli – krásné místečko v chlívku. Budovali jsme náš nový domov společně. V širokém okolí jsme hledali materiál a slinami lepili k sobě. Pak přišel čas – spojili jsme se a já nakladla pět krásných vajec. Seděla jsem na nich dlouhé dny a můj partner mě mezitím krmil. Najednou se vejce vylíhla a klid skončil, museli jsme ty hladové krky krmit. Tolik jídla, kolik jsme za těch pár dní ulovili, by nám vystačilo na hodně dlouho.

Pak jsme oba věděli, že přišel čas – oba jsme to zažili – první let. Opatrně jsme je začala šťouchat ven a všichni až na jednoho to zvládli, ten jediný spadl na zem a už se nikdy nehýbal. Neměli jsme čas smutnit, museli jsme se starat o mladé. Ikdyž už uměli létat krmili jsme je a v noci jsme společně spali v našem hnízdečku. Pak jsem se svým partnerem znovu spojila. Mladí se musí osamostatnit, na noc jsme je znova do hnízda už nepustila. Partner je ještě pár dní krmil, ale já už kladla další vejce. Znovu jsme na nich seděli a znovu se vylíhli. Zase spoustu práce s krmením, první let a další krmení.

Pak už nebyl čas znovu zahnízdit – přišel totiž čas Cesty. Legendy říkají, že tady všechno zemře, jídlo zmizí a vše zahalí bílá studená smrt. Seřadili jsme se na větvích a vyrazili. Jen poslední pohled zpět na náš domov. Rozloučili jsme se s partnerem a pak jsem ho už nikdy neviděla. Vydali jsme se na Cestu na jih.