- Ztraceni v největší poušti světa Gobi -

- Ztraceni v poušti Gobi -

napsal - Spisovatel-AKras

kapitola 1.

Ztraceni v poušti Gobi

               Ztratili jsme se v poušti Gobi na pokraji pouště. Byli jsme na dovolené a chtěli jsme se podívat na začátek pouště, karavanou s velbloudy, ale přihodila se nečekaná věc, přišla písečná bouře a neměli jsme téměř úkrytu. Já Xaver a má přýtelkyně Olivie jsme se tak tak schovali do opuštěného malého chrámu, který byl u oázi v které jsme se osvěžovali.

               Jsme nadmořské výšce 1500 m a poušť má prý 2000km a nejvyšší bod je téměř 1800m vysoký. Konstatoval Xaver. Olivie jen smusně přikývla. Snad se zachráníme podotkla.

Od civilizace jsme téměř 200 km vzdáleni. Snad to na vebloudech zvládneme za pár dní, když pujdeme obezřetně pomalým tempem. Dodal Xaver, Olivie přikývla.

Jsme v poušti Gobi největší poušti světa.

Tyto informace jsme věděli, proto jakmile skončila písečné bouře, nabrali jsme si zásoby vody z oázi, a vyrazily na dlouho cestu dle kompasu, protože nás písečná bouře odehnala velmi daleko od civilizace. máme naštestí 2 velbloudy, kteří nás unesou i skromné zásoby jídla i vody.

Velbloudi znají ten směr k civilizaci plus se řídíme kompasem. Velbloudi chodí zdejší karavany stále a dlouhou dobu.

Kapitola 2.

Škorpion

           Po cca 30 km uviděli další oázu s keři a palmami, hurá zvolal Xaver i Olivie.
Jak přijeli na velbloudech k ní, smutně zírali voda ani žádná studna sní zde nebyla. Xaver odpověděl nevadí, alespoň si odpočineme od toho šíleného žáru a vedra od slunce.
Dobrá tedy říká Silvie. Společně ulehávají do stínu a velbloudy pevně přivazují, aby jim neutekly. Horší bylo, že se k nim přibližoval jedovatý škorpion, a Xaviera uštkl našťestí jen zlehka, do nohy. Olivie Xavierovi ošetřila poranění z malé lékárničky, kterou měli sebou na velbloudovi.

Po  spánku, jsou odpočatí a vyráží znova na cestu, již to máme jen cca 170km k civilizaci. To jsem velmi ráda: odpovídá Xavierovi Olivie.

Kapitola 3.

Jedovatý velký had

Vráží na cestu velbloudům nedostatek vody nijak nevadí, a po dalších 40 km naráží na další oázu nebyla to fatmorgána, opravdu palmy, křoví studna s vodou, chtějí nabírat vodu ale u studny na ně nečekal příjemný zážitek, had obrovitánský had, zřejmě jedovatý. Xaverovi se ho palicí naštěstí podařilo zahnat a tak si mohli nabrat vody ze studně, i pro vebloudy.

      Odpočineme si tu ze dva dny, když je tu zásoba vody. Oki říká Olivie,Xaver jen přikyvuje.

Kapitola 4.

Od ohně utíká Xaver a budí Olivii, všude je to tu plné škorpiónů a jedových hadů, odháním je klackem, ale nejde mi to, zkus klacek s ohněm s ohně říká: Olivie, dobrá zkusím, moc to nepomáhá budeme muset jet, velbloudy máme napojené, ještě, že je už rozbřes rána a můžeme vyjet. To je super říká Olivie i Xaver je velmi rád.

       A tak spolu vyráží na dalších více jak 100km po poušti na velbloudech.

K civilizaci počítají, že by jse mohli dostat dle kompasu během 1-3 dní.
Tak jdou krokem velbloudím a najednou v dálce vidí karavanu velbloudů.

Kapitola 5.

Fatamorgána?

 v pravé poledne, Xavier v dálce zahlédl cosi co připomíná oázu s lidmi a velbloudy. Jak se přibližovali k ní vytrácela se, viděli ji oba dva Xavier i Olivie. Stále se přibližovali, až nakonec zjistily, že je to jen tetelení od slunce a fatamorgána.

Kapitola 6.
karavana

        Rychle se jí snaží dohnat, až jí doženou, neumí anglicky tak je problém se s nimi domluvit, ale nakonec se podaří, otočí karavanu, a že nás dovedou do civilizace.
Tak karavana vyjela i s námi a doprovodili nás do civilizace.
        Byli jsme jim velmi vděčni, a Oli jim darovala řetízek s křížkem.
Mnohokráte jsme děkovali a byli zároveň vděčni.
Že nás karavana dovedla do civilizace.

Kapitola 7.

Návrat domů

         Karavana nás zavedla do civilizace, kde jsme vše povyprávěli a ukázali snímky. Měli jsme totiž i fotoaparát a Olivie vše možné fotografovala, poušť, velbloudy, škorpiony, hady, oázy, naše tábořiště i nádherné písečné duny.

         Byl to nezapomenutelný zážitek říká Olivie i Xavier přikyvuje s úsměvem.

Tak hurá domů, všude dobře doma nejlíp

...

Spisovatel AKras