Ten oběšenec jsem byl já

Oběšenec

Ježíš marja já visím.
Jazyk mám vyplazený, dech se nedostává.
Kde to sem?
Kam jdu?
Nahoru?
Či snad dolu?
Vrátím se?
Snad to není definitíva.
Katovská smyčka jako dříve kravata v saku.
Kdosi ke mně běží.
Řeže provaz nade mnou z ráhna.
Rána.
Jsem na zemi, nedýchám.
Mávají mi rukama, masírují srdce.
Ten nejošklivější vytahuje jazyk z hrdla, dýchá mi do pusy.
Kdybych žil, asi bych se z toho poblil.
Jenže já nežiju.
Ale jsem tady, vše sleduji.
Co bude i co bylo.
Bylo mi tady dobře.
Jenže někdo si mne s tebou spletl.
Protože já jsem dva, jeden hodný a druhý zlý.
Zabili jste oba.
Zloba?
Schizofrenie.
Tak tady stojím a přitom visím a přitom myslím na sebe v tobě.
Měsíc bude v úplňku.
A já v titulku.