O holkách a taky trošku o Sabině

Lživé počasí. Vyhlédneš z okna a podlehneš vjemu jara. Oblékneš si jen nejnutnější a vyrazíš. Do té sloty zimy. Vítr tě co chvíli o metry poponáší. Drobní letci ptáci moc plachtit neumí a tak zuřivě mávají křídly. To jejich větší druhové se v tom vznáší bez mávnutí křídel i brv. Vzduchem letí jepice i popelnice. To je den. Jestli ono to počasí ví, že EU uzákonila maximální povolenou rychlost proudění vysavačového cyklonu. Momentálně ho dosti překračuje. Pošlete mu zúčtovací pokutu. Příště si to rozmyslí jako kuřáci v hospodách. Nebo, že by to tak nebylo, něco sem snad popletl? Můžeme zavolat taky na dědečka, tě má velký kladivo a nebo soudruhovi, ten poručí větru dešti. Ale teď jsme v jiné době, a tak jsem si myslel, že hen ten ta EU ....

Jo v mládí, to všechno bylo jinak. Tráva byla zelenější, holky krásnější, práce lehčí. Ale dnes jenom vstát, co to stojí námahy. Do práce to už vůbec. A za holkama? Proč? Stejně nedají, když jsme chudý a ještě k tomu ženatí. Takhle voní smůla a stáří. No a teď se s tím per. Snad jenom s pomocí omamných drog, alkoholu, prášků zkoušet lze. Kde to jsem? Ve víru disco disco denc, bude i breck denc. Holky se plazí vinnou po tyči. Rozhodně líp než hasiči. Vrhám do sebe kola panáků. Stáří je jen číslo. Uvidíme ráno. V alejích i u nás nablito, manželka má nabito. To se to bude vstávat. Za to může to nerozumné stáří. Jo to když, my jsme byly ...