Cigarettes

It’s just a cigarette. Tuhle hodinu už třetí. Sahám po krabičce, ale ty mi to už nedovolíš.
„Moc kouříš.“
„A co mám dělat?“
Snažím se dostat k dalšímu z mnoha mých hřebíčků do rakve. Potřebuju tak nutně další dávku jedu do plic a do krevního oběhu…. Nebo je to snad jen touha dotýkat se Tě? Jenže dnes už jsi mě odmítl. And that hurt. Snažím se pod svými prsty cítit jen papír a nevnímat teplo Tvých rukou. You are stronger. Kdybys chtěl, s přehledem tohle ukončíš. Ne. Uhnul jsi. Jen o několik centimetrů. Ale je to tak. Pohyb. Náš společný přítel usíná. Prostoru mezi námi ubylo. You know it. Víš, že půjdu blíž. A přesto…. Uděláš to znovu. Hra o centimetry vzduchoprázdna skončila. What‘s next? Hrajeme o čas. Líbí se Ti to. Dialogy jsou o ničem. Na slova nezbývá soustředění. Ale na co ano? Oba víme, kam jdeme. Oba víme, jak to může skončit. And we both wait. Nedívám se Ti do tváře. Protože vím, co bych viděla. To, že se ještě stále dotýkáme…. I can’t stand it. Prohrávám. Tvůj pohled mluví jasně: Chci Tě. Můj Tě doplňuje: Once more.