Tak jak život plyne I.

Tak jak život plyne I.

Anotace: za rok se stane spousta věcí...

Když se tak otáčím za posledním rokem napadá mě snad jen to, jak sem strašně nevyrovnaná osoba. Nevyznám se sama v sobě! Druhým poradím, klíďo hned, ale sobě prostě nedokážu pomoc. . .
Dneska je 29.4.2007 přesně před rokem se pro mě otevřel zcela nový svět. Krásně sem do něj vplula a do dnes ho poznávam. . .
Před rokem sem poznala i toho týpka co mi do dnes brání v tom abych mohla být šťastná. Chodili sme spolu, já to ukončila kvůli jeho chování, pak sem ho měla silně na háku, až když sem si konečně uvědomila jak mo ho mam ráda bylo pozdě - odjel do Itálie. V listopadu sem očekávala jeho příjezd jak 5 letý děcko ježíška. Nakonec sem se o jeho příjezdu dozvěděla zcela nečekaně. Byla sem na kamarádovo narozeninách, na místě kde sme se spolu seznámili a kde sme se naposledy viděli, no a jedna kámoška se zmínila, že se Ondra ráčil vrátit. Po chvilce hořkýho zklamání, že mě se Ondra po tom všem neozval, i když sliboval, přišla další chvilka a to ještě hnusnější. Já vytáhnu po třech měsících paty z našeho města a už mam telefonát, ve kterém se dozvídam jak moc velkou chybu sem udělala, když sem odjela. Ondra si ráčil přijet ukázat svůj italský šarm. Bylo mi hrozně. . tak hrozně, že mít po ruce lano, tak sem se jdu oběsit.
Myslela sem, že snad puknu bolestí. Dlouho sem se z toho všeho nemohla vyhrabat. Každá vzpomínka, každá myšlenka na něj mě bolela. Několikrát sem mu psala, tak moc sem byla ubohá, ale já ho milovala a tolik sem na něj čekala, že sem se ho tenkrát nehodlala tak lehce vzdát. Dlouhý dny sem seděla u počítače, koukala na fotky a brečela jsem. Nic mě nebavilo. Nic nemělo cenu.
Až pak jednoho prosincovýho dne sem se zcela nečekaně ocitla na maturáku naší školy. Byl tam i Petr - kluk s nejkrásnějším kukučem na světě. Pořád na mě koukal, tak sem se nakalila a šla do něj. Nevím, kde se to tenkrát ve mě vzalo, tolik síly a odhodlání. Blbly jsme spolu - tolik srandy sem si dlouho neužila. Hrozně jsem to potřebovala. Pak sme šli do baru, sedli si naproti sobě a hladili sme se nohama pod stolem =)
Ondra šel najednou stranou a já dělala všechno pro to aby byl Petr můj. . .
Autor tlamička, 03.06.2007
Přečteno 399x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pokud bude pokračování, budu jedině ráda :))

03.06.2007 18:15:00 | miškahrabalka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel