Někdo tě trápí...

Když jsem byla malá, tak mi nevadilo, že se na mě holky vykašlou a ani mi nevadilo, že se na mě vykašlou i kluci, spíš mě to těšilo, protože jsem mohla být v klidu někde na dovolené. Ale teď jsem přece jenom starší a všechno mě mrzí čím dál víc...
Třeba dneska: Měla jsem domluvenou schůzku s kamarádem a on mi deset minut před ní napíše, že nemůže... Přitom mohl. Chjo nevím, co s ním je, ale já už ne něho kašlu. Píšu to kámošce. Ta mi na to jenom řekne, že chlapi jsou svině, ale to já vím.
Večer mi pípne sms, že se mi moc omlouvá a samé takové kecy, na které já ale bohužel skočím, takže si s ním zase píšu.
Další den se za mnou staví... Přece jenom... Dneska se konečně políbíme. Večer všem na icq vyprávím, jak je úžasný, vydrží nám to tak dva měsíce. Po týdnu si jenom řeknu, že to byla krátká láska a aspoň mi nezevšedněla. Hlavně mě strašně psychoval a dělal ze mě celou dobu magora (to sice není pravda, ale něco jako důvod udat musím.)
No konečně se ozval tenkluk ze septimy, věděla jsem to... Přece jenom to jde všechno stejně, jak minule. A já ho přece tááák miluju. :)