Natálka-Můj Anděl Strážný

Natálka-Můj Anděl Strážný

Anotace: Je to mé první dílo tady takže prosím o případné připomínky a komentáře

Zase snila s otevřenýma očima,proto si ani nevšimla,že není v pokoji sama.On se na ní podíval s s lehkým a úsměvem,který jak ona říkala na něm milovala.Najednou se otočila jeho směrem a podívala se do jeho zelených očí a pomalu se vydala k němu a on ji jen sevřel v náruči.Tolik
mu chyběla celý ten týden co s ní nebyl.Rukou hladil její
vlasy a jen vnímal vůni.Po té dlouhé chvíli co tam stáli a objímali se ji řekl to co měl na srdci:Naty,víš,že tě miluji ale musíme se spolu rozejít!!!Natálie poodstoupila a se smutkem na něj hleděla.A jen tiše zašeptala:,,Proč??
Nemohl ji říct pravý důvod,Nechtěl aby věděla že umírá.Otočil se k ní zády a odešel,spíš utíkal.Utíkal od své lásky,jen protože nechtěl aby trpěla jeho nemocí.Natálie chtěla v první chvíli utíkat za Dominikem
a zeptat se ho proč jí najednou opouští ale nakonec jen
stála a plakala.Uběhl měsíc od doby kdy Natálka viděla svého Dominika naposled.Nikam nechodila a jediný s kým byla schopná mluvit byl její velký bratříček Marek,protože on byl zároveň její nejlepší přítel.Dominik zatím prodělal další sérii léčení a zase ležel v nemocnici a myslel na Naty.Věděl že jí bude milovat stále ale nechtěl aby trpěla.Natálka jednoho dne
narazila na Erika kluka,který byl kamarád Dominika.Chtěla se mu vyhnout ale vypadalo to,že na ni čekal.Ahoj zněl jeho pozdrav.Víš Naty chtěl jsem ti říct důvod proč se s tebou Dominik rozešel.Naty se najednou
podívala a čekala,co řekne.A on hned pokračoval a řekl Dominik je nemocný a leží v nemocnici.Naty najednou vše
pochopila.Ty dny kdy byl její miláček hrozně unavený
a před ní to skrýval.Zeptala se Erika ve které nemocnici
leží.A on jí na to podal papírek s adresou a číslem
pokoje kde ležel.Rychle vyběhla první patro k bytu kde s rodiči a bráškou bydlela.Rychle si oblékla letní
šaty a utíkala směrem k nemocnici.A jakmile stála před pokojem věděla,že i kdyby ji od sebe odháněl neodejde.Milovala ho.Pomalu a potichu otevřela dveře vklouzla do pokoje a hned zase zavřela.Viděla Dominikovu
tvář a vyhrkli ji slzy do očí a pomalu přistoupila
k jeho posteli.Spal a ona se k němu lehce naklonila a rty se otřela o jeho.On se jen pohnul a otevřel oči.A tiše zeptal:Má Lásko co tu děláš?.Neodpověděla a místo to ho láskyplně políbila.a pak jen zašeptala miluji
tě a neopustím tě.Po čase se Dominik začal uzdravovat a
byl šťastný že je jeho Andílek je stále s ním
Autor Anfulka, 16.07.2007
Přečteno 510x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

zkus psát v přítomném čase a nespěchej tolik s dějem. postava prožívá plno věcí. vím že to cítíš, ale zkus se o tom i pořádně rozepsat, aby si to užil taky čtenář

18.07.2007 14:20:00 | naiya

líbí

K tomu se nedá říct nic jiného, než že je to hooodně naivní! Ale s ohledem na to že je to první dílo...tak dobrý no...cvič psaní a to půjde. A jak řikal Eclipse, tak přímá řeč, odstavce, to tam chybí.

18.07.2007 13:30:00 | Werushe

líbí

Na první dílo možná dobré, ale, aby si příště nedělala další chyby ( a nesměj se mi že já mám ve svých 14 co kecat, hehe :-D ):
1) oddělovat řeč od vyprávění ( ,,'' ), lépe se to čte, víc to třídit do odstavců.
2) rozepsat tam některé ty věci, strašná spousta věcí tam byla šup, šup, ve vteřině pryč
3) toho optimismu tam bylo strašně moc - to se teda hodně má když umírá a najednou už ne - takže bych si i na to dával bacha
4) poslední věc - zkus udělat delší článek s tím, co jsem Ti tu napsal a uvidíš, že to bude lepší. :-)

17.07.2007 09:55:00 | Eclipse

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel