Pobláznění

Je temná noc a ona stále bdí... Leží na posteli a říká si: "Neměla bych už snít o své lásce, vždy když sním jen si něco namlouvám"... Nakonec usíná a fantazíruje si různé scény, jak by se svou láskou začala chodit. Pak si to uvědomí a probere se ze svého snění. "Sakra, nemysli na něj ty hloupá." Usíná s přáním usnout a už se neprobudit... Padá do temna.

Je ráno- probudila se. Naštvaná na celej svět, že je zase v realitě a musí na něj celý den myslet.
Jak se ho zbavit sakra? Chodí a nic ji nebaví... Jak se jen zabavit??? Tak pro začátek, nasnídá se. A teď co? Zase myslí na svou lásku...

Konečně večer!
Doufá, že se jí tento večer jeji přání vyplní.
Nejhorší však je jedno uvědomění- říká si: " Kdybych teď bojovala na operačním sále o život, s radostí bych kapitulovala.