Dívka z výtahu

Nastoupila do výtahu. Zmáčkla na tlačítko s označením přízemí. Dveře se zavřely. Opřela se o studenou zeď a zavřela oči. Nemohla tomu uvěřit. Právě udělala tu nejhorší věc, kterou jen udělat mohla. Právě dnes, zhruba tak před půl hodinou se vyspala s tím nejkrásnějším můžem, kterého kdy potkala. Nemůže tomu snad ani uvěřit. On je tak krásný, milý, hodný, gentlemanský a pozorný. Když ho tenkrát prvně uviděla, byla zcela ohromena. Ani v tom nejtajnějším snu by ji nenapadlo, že by o ni mohl projevit snad sebemenší zájem. Jenže někdy i neuvěřitelné věci se stávají zkutečností. Seznámili se, párkrát se sešli při příležitosti nějaké společenské události, vyměnili si čísla a občas spolu zašli na skleničku. Tak nezkutečně se přitahovali, že to nakonec dopadlo tak jak to dopadnout muselo.
Dnes se opět setkali. Během celého večera na sebe vrhali toužebné pohledy. Nakonec se spolu odebrali do jiné společnosti. Sedli si na barové židle, těsně vedle sebe. Chvilku se na sebe dívali a pak už to napětí nevydrželi a začali se vášnivě líbat. Ona po tomhle toužila od první chvíle, co ho spatřila. Nakonec se to čekání vyplatilo. Byla v sedmém nebi. Líbali se tímto tempem asi dvě hodiny v kuse a jejich touha byla pořád větší. Bez jediného slova se zvedli a vyšli ven. Na ulici si zastavili taxíka a jeli na hotel. Ještě ani nezavřeli dveře pokoje a už byli skoro nazí. Všude kolem se povalovali jejich svršky, zatímco ti dva se oddávali vášnivému a divokému sexu. Pro ni to byl ten největší zážitek v jejím dosavadním životě. Bohužel si nemohla tu jedinečnou chvíli dostatečně vychutnat. On usnul. Nejraději by tu s ním zůstala. Ležela by vedle něj na posteli a pozorovala ho. Bohužel, to nejde. Posbírala své rozházené oblečení a rychle se oblékla. Naposledy se ohlédla a vyšla z pokoje.

CINK! Výtah se zastvil. Dveře se otevřely v přízemí a dívka vyšla na chodbu. Kráčela pomalu až k hlavním dveřím. Když je za sebou zavírala, zhluboka si oddechla. Pomalu se odebrala k domovu. Po cestě přemýšlela nad svojí nýnejší situací. Dnes večer se zapletla a z této šlamastiky už se jen tak lehce nedostane. Zamilovala se, moc se zamilovala. Takové krásné pocity ještě nikdy před tím nepocítila. . .celý tento přítok myšlenek přerušil zvuk jejího telefonu, který ohlásil příchod nové zprávy. Vyndala telefon s kabelky a podívala se kdo jí píše. Když spatřila na display jméno David, skoro se jí zastavil dech. Nejistě stiskla tlačítko potvrzující čtení: "Má drahá, doufám, že si dnešní večer náležítě užíváš. Malá má teplotu tak sem jí dal k nám do postele. Neboj se, všechno bude O. K. Pa posílám pusu. . . ." Přes slzy které se ji draly d očí, skoro nemohla tuto zprávu dočíst. Zpráva od manžela. Od JEJÍHO MANŽELA! Ano, je vdaná a velice šťastně. Nikdy dříve nepochybovala o jejich dokonalém vztahu . Nikdy nezapochybovala o jejich vzájemné důvěře. Nikdy nezapochybovala nad svými činy. Nikdy až do onoho osudného večera kdy se setkala s panem Dokonalým. Najednou jako by měla v hlavě prázdno, jako by se vše rozplynulo v jeden velký dým. Nevěděla jak dál. Přemýšlela nad všemi možnými východisky, ale žádné se jí nezdálo dokonalé. Co bude dál?? To ví snad jen osud. . . Teď jde domů za svojí rodinou a srdce jí puká!!