Malta

Povídka neni úplně od začátku, snažim se tu tak nějak "navazovat nenavazovat" na mou povídku "Prázdniny na Maltě"...Tu je takový malý uvedení do děje...;)
Děj se odehrává na Maltě na třítýdenním jazykovém kurzu angličtiny, kam se o letních prázdninách vydává čtveřice kamarádek – Mary, Klára, Betty a Klářina mladší sestra Terka. První dvě jmenované jsou na kurzu už podruhé a tak trochu ví, jak to na Maltě chodí. Po ubytování v rezidenci Kings Gate vyrážejí nakoupit...

Obě se převlékly do plavek a lehkých krátkých šatů, poučeny z předchozího roku se pořádně namazaly opalovacím krémem, nasadily sluneční brýle a vyrazily vstříc osudu.
Po pár minutách chůze začali místní mladíci na holky pokřikovat: „Hey, girls!“ (Hey holky!) Nevyvádělo je to zmíry, byly zvyklé, tohle prostě byla Malta.
Navzájem na sebe mrkly. Slušelo jim to.
Nejprve Mary - atraktivní zrzka, s velmi světlou pletí, což tady působilo velmi exoticky - a živýma sexy očima. V krátkých červených šatech s velkým výstřihem vypadala až vyzývavě.
Klára byla blondýnka, na radu svých kamarádek si nechala narůst vlasy až po lopatky. Po několika měsících trápení s dietami se jí podařilo zhubnout na její vysněnou váhu a to se projevilo na jejím sebevědomí. Začala si věřit a tím pádem se stala i přitažlivější.
Vešly do supermarketu a ucítily příjemný chlad z klimatizace.
„Bože, to je úžasnej chládek!“ povzdechla si Mary.
„Jo, je to super, jen aby to zase neodneslo naše zdraví a my nebyly vyřazeny z provozu, kdo by pak rozpumpovával místní diskotéky!“ zasmála se Klára a obě neomylně zamířily k regálům s alkoholem.
„Ať žije Malta , kde jsi plnoletá už v šesnácti!“ nadšeně prohodila Marie a v ruce už držela flašku Malibu a v té druhé Bayleis.
„To myslíš oboje na dnešek?“ podivila se s potutelným úsměvem na tváří Klára.
„No co, vždyť na to budeme čtyři!“
„Máš recht. A už se ti ozvaly ty dvě?“
Marie mrkla na mobil. Na rozdíl od ní s Klárou byly zbylé dvě kamarádky ubytovány nikoli v rezidenci, ale v rodinách. „Jo, napsaly obě. Terka bydlí asi někde jako já loni. A Betty…Aaaaaa, to je mrcha, bydlí rovnou nad tim klubem Coco loco, jen s mladou ženskou a jejím manželem, jsou prej docela zazobaný.“
„Ty jo, ta to teda chytla!“ podotkla Klára a v jejím hlase byl slyšet podtón závisti, která se ale mísila s nadšením, protože to Betty přála. „A jak teda domluvíme sraz?“
„Co takhle ve čtyři u toho velkýho Mekáče? Zajdeme se vykoupat na tu městskou pláž a ukážeme holkám nějaký zásadní obchody a kluby, ne?“ navrhla Mary.
„Jo, to by šlo, ale musíme sebou hodit, jsou už tři.“
Naházely do košíku ještě tuňáky Rio Mare známé svou až extrémně levnou cenou a zamířily ke kase.
Zpátky jim nebylo moc do řeči, cesta vedla do kopce a obě byly obtěžkány nákupem. Najednou se k nim přihnali tři kluci – všichni blonďáci s modrýma očima, takže nebylo pochyb, že nejsou místní.
Vzhledem k tomu, že z holek byla jedna blondýna a druhá zrzka, spustili na ně kluci rusky v domnění, že se jedná o krajanky.
„Sorry, we dont understand you. We aren‘t from Russia.“ (Promiň, nerozumíme vám, nejsme z Ruska) osmělila se Marie.
„Really? You are joking!“ (Opravdu? Ty si děláš srandu!) podivil se jeden.
„Really!“ (Opravdu!) podotkla Klára trochu podrážděně a dodala ve své mateřštině: „Taky by se mohli ty blbečci z Ruska ukázat jako gentlemani a pomoct nám s tim nákladem.“
Neuvědomila si, že je ruština přeci jen taky slovanským jazykem. Kluci buď neporozuměli dokonale nebo to vzali s nadhledem, každopádně se nabídli, že holkám pomůžou. Ty to uvítaly s nadšením.
Konverzace se začala docela sympaticky rozvíjet, navíc vyšlo najevo, že kluci bydlí taky v Kings Gate. Tašky jim tudíž donesli až před dveře.
„Are you going somewhere in the evening?“ (Vyrážíte večer někam?) chopila se příležitosti Marie.
„Well, I don’t know, we are here first time, so…“ (No, nevím, jsme tu poprvé, takže...) odpověděl jeden z nich, který se jmenoval Ivan.
Klára pochopila, kam její kamarádka míří a řekla: „We can be your guides for today‘s evening, if you want.“ (Jestli chcete, můžeme být pro dnešní večer vašimi průvodkyněmi.)
„That’s good idea. What do you think, guys?“ (To je dobrý nápad, co myslíte kluci?) obrátil se na kamarády, kteří mu pohledem dávali jasně najevo odpověď.
Ale Marii to nestačilo. „OK, we will be your guides for this evening but what for it?“ (Dobře, budeme tenhle večer vašimi průvodkyněmi, ale co za to?) zasvítilo jí v očích.
Kluci vzadu zrozpačitěli, ale Ivan se usmál. „What about the protection?“ (Co třeba ochranu?)
„Protection? Where? On a disco? I don‘t want,“ (Ochranu? Kde? Na diskotéce? Nechi.) prohlásila sebejistě a vyzývavě se mu podívala do očí.
„Ok, not on a disco…We can go with you, when you’ll returning to home.“ (Ok, ne na diskotéce... Můžeme jít s vámi, když se budete vracet domů.)
„Ber to,“ sykla na ni Klára.
Marii se nechtělo slovní přestřelku ukončit, ale tohle byla docela lákavá nabídka.
„All right..“ (Dobře.)
Rus se znovu usmál. „Ok. See you soon, bye!“ (Ok, uvidíme se brzy, ahoj!)
„Bye guys!“ (Ahoj kluci!) zahučely obě sborem.
Jakmile se za nimi zavřely dveře, spustily.
„Ty jo, ten Ivan je docela pěknej,co?“
„Jo, ale to jméno..“ zašklebila se Marie „..jak z Mrazíka.“
Obě se hlasitě rozesmály a pak snad deset minut vtipkovaly na téma: „Ke mně čelem, k Ivanovi zády,“ a „Nastěnku chci za ženu.“

Ve čtyři hodiny a pět minut postávala trojice dívek na smluveném místě.
Čekalo se na tu nejmladší, Terku.
Holky si zkracovaly čekání tím, že si navzájem vyprávěly zážitky a dojmy z prvního dne.
Betty vypadala nadšeně, úsměv od ucha k uchu, oblečená jen do džínové mini a plavek.
„Holky, ten manžel mojí ženský, u který bydlim, myslim že se jmenuje Amanda… Mno, prostě je to fakt kolík. Asi se neudržim,“ rozplývala se.
„Prosim tě, zkus se ovládat, nebo tě ještě Amanda začně mořit hlady,“ smála se Klára. „Večer hned vyrazíme pařit a ty ho rychle vyženeš z hlavy,“ dodala.
„Tamhle jde Terka,“ oznámila jim Mary, která poslední členku party už netrpělivě vyhlížela.
„Sorry, nemohla jsem najít vršek od plavek,“ vymluvila se a všem hned vlepila pusu na tvář.
„Tak, směr pláž!“ pobídla ostatní nedočkavá Mary.
Voda byla úžasná a osvěžující. Dokonce zcela bez „jellyfish“, jak se na Maltě říkalo.
Holky si odpoledne na pláži skutečně užily. Blbly ve vodě s míčem, chytaly bronz, zhodnotily pár místních borců a zkritizovaly sokyně.
V šest se musely rozloučit, Betty s Terkou slíbily být doma na večeři.
„Mno, tak si dáme sraz na devátou před klubem Coco Loco? Aspoň to Betty nebude mít daleko,“ usmála se Marie.
„Dobře, přitáhněte s sebou ty Rusy, ať je zábava!“ překvapí nás Betty.
„Fajn, ale Tereza zas přivede ty svý objevy z letadla, stejně je jediná, která na ně má kontakt,“ rýpla si do mladší sestry trochu Klára.
Terka rezignovaně pokrčila rameny na znamení souhlasu.
„Tak zatím,“ rozloučily se.
„Úžas, konečně bude víc kluků než holek, to už se mi dlouho nestalo,“ zatetelila se Mary.