Jak...

Vimperk... Jedno přání, jeden sen. Víš miláčku, já za tebou nepřijedu, ale jestli ty jo. Tak budu vděčná.
Přijedu já. nevím kterým autobusem přijedeš ani nevím v kolik přesně. Jen přijedeš až po mě. Sednu si na lavičku. Jezdí autobusy... jeden, druhej, třetí.. a nic, pořád nic. Copak to vážně nevíjde? najednou mi někdo zakreje oči. Přijedeš ty.. Je mi to jasný :) Okamžitě se ti pověsim na krk, vlastně to vůbec nečekáš, a lípnu ti pusu.. na přivítanou. Jaký pusu. Vůbec :) políbím tě. Pak se chytíme za ruku, mám výhodu, jsem tu doma (teda skoro), ale znám to tu, takže tě vedu k mojemu nejoblábenějšímu podniku (zkus hádat):) nebudu tě napínat. Je to cukrárna:-* a co bys čekal? (hlavne me nekousni :D ja strasne provokuju, tak si zvykni :-*) Nemám ráda med, ale miluju medovník :) konečně teplo :) venku je zima.. fuj... nemám ráda zimu, mě by stačilo kdyby sněžilo jen dva týdny... čtyři dny před vánocema, pak týden a pak tři dny po vánocích :)

Nevím co bude dál.. ale miluju tě :-*