Víš..

Prolog....

Už mi není 16náct a tobě není 30cet.Jsme starší,ty,já i naše vzpomínky.Byla jsem mladá a najivní a ty jsi byl ten,co hledal oporu.Nevím,jestli jsi ji u mě našel,nevím,zda jsem ti mohla dát to,po čem jsi tak toužil.Vím jen to,že pro mě vždycky budeš mít v mém srdci místo.Možná tam někde vzadu,zastrčené,ale bude tam.Byl jsi pro mě to,co je nejlepší kamarád.Byl jsi pro mě přítel,byls můj kluk.Ano,uznávám,byla to má chyba,ale mělo se tak stát.Nebyli jsme si souzeni.Čas plyne a neptá se nás,jestli chceme ještě jednu šanci.Pokud bude osud chtít,zase se setkáme.Však ty víš...