Příběh chlapce

Je to příběh mladého chlapce, jenž stojí na okraji železničního mostu a dívá se do hlubin pod ním. Rozmýšlí se, jestli má skočit. Najednou slyší, že k němu někdo přichází, ohlédne se a tam dívka. Je velice krásná a její obličej vypadá jako by ho vytesali sami andělé. Chlapec se na ní rozkřikne, že pokud mu to bude chtít rozmlouvat ať se ani nesnaží, že stejně skočí.
Dívka mu však odvětila něco, co opravdu nečekal: Jen si skoč, poněvadž já jdu udělat to samé. To chlapci nedá a zeptá se jí: Proč ty chceš spáchat sebevraždu?? Vždyť jsi nádherná dívka, která musí mít suprovej život. Dívka mu odpoví: Myslíš si, že je v životě krása všechno?? Myslíš, že když jsem krásná, že musím mít super život?? Jestli jo tak se mýlíš. Jsem tu kvůli jednomu klukovy. Strašně ho miluju, a když jsem mu to řekla v naději, že by mohl mít rád i on mě řekl: To je vtip?? Si myslíš, že budu mít rád takovou husičku??. Proto jsem tu. Napsala jsem mu dopis na rozloučenou. Kde mu píšu: S nadějí v srdci pro tebe teď umírám. Neboť smrt svou plánovat teď začínám. v naději, že smrt s tvojí láskou není tak bolestná, jako žít bez tebe lásko má. V naději, že smrtí dokážu ti, jak dokáži nadpozemsky milovati. Oba teď stojí na okraji mostu. Chlapec přemýšlí, co by jí měl na to říct. Sleze a chytne tu dívku za ruku. Dívka se na něj podívá uplakaným pohledem. v tom si chlapec uvědomí, že spáchat sebevraždu z nešťastné lásky by bylo snad to nejhloupější, co by ve svém životě stihl udělat. Dívce řekne: pojď dolů, kvůli takovému hlupákovy nemá cenu umírat. Neboť ten kdo ti to řek musí být největší hlupák na světě a teď si určitě rve vlasy kvůli tomu, že tě odmítl. Pro to že jsi nejkrásnější dívka, kterou jsem potkal a která by byla schopna obětovat kvůli někomu to nejcennější co má, svůj život. Kdy bys to řekla mě, byl bych asi ten nejšťastnější kluk na světě. Dívka se usmála a slezla dolů. Řekla: To myslíš vážně?? Ty bys mě opravdu miloval??. Chlapec se také usměje a odpoví: Celím svým srdcem to mi věř. Dívka chlapce objala a řekne: I když neznám tvoje jméno ani tvojí minulost přijdeš mi jako úžasný kluk, kterého asi nejspíš začínám mít opravdu ráda a který mi zachránil život. Věřím na osud a myslím si, že to je znamení, znamení že jsi můj, osudoví, kluk. Chlapec se usměje a řekne: To samé si myslím i já a také věřím na osud a myslím si, že osud chtěl, abychom se tu potkali. Neboť se mi zdá, že jsi má osudová láska. Po těchto slovech chlapec dívku políbil a odešli spolu. Vznikla z toho nádherná nová láska, která jim vydržela na věky. Zajímavé je, že chlapec, který dívce rozmluvil sebevraždu, tam byl též z nešťastné lásky, aby ukončil svůj život.
A co jsem tím chtěl říci? Ať se nám v životě dějí nejrůznější těžkosti, ať máme srdce zlomené z nešťastné lásky a i když už třeba nevím jak dál. Nikdy to není důvod k tomu, abychom se vzdali a přestali bojovat. Neboť cesty osudu jsou nevyzpytatelné.