Jsi daleko..

Jsem snad blázen, že bych tě chtěla u sebe mít?
Jsem snad jen snílek, ztracený v moři hvězd?
***
Ano, asi jsem.
***
Vidět tě, po tak dlouhé době bylo jako exploze. To co jsem za poslední půlrok schovala do pozadí se najednou ukázalo zase na povrchu..
***
Nemohla jsem se dočkat až tě znovu spatřím, až tě budu moct obejmout a být ti nablízku… a jen co jsem tě uviděla, zastavil se mi dech. Napadlo mě jen „Ach bože .. je vyšší.. a.. a krásnější.“
***
Změnil jsi se, ale plamínky v tvým temných očích zůstali stále. A když jsi se na mě usmál, začali mi zase v břiše létat ti proklatí motýli.. bože tohle je ta láska? Zvláštní to cit..
***
Nevím jestli jsem byla šťastnější když jsem dávno po půlnoci ležela na tvé hrudi, nebo když jsi mě venku silně objal a stejně to bylo jako by ses bál, že mi ublížíš… nebo snad když jsi mi v noci do vlasů zašeptal „Nemůžu bez tebe být.. jsi krásná..“. Možná snad tehdy, když jsi na mě bokem mrknul a pak se zase snažil před tvými rodiči tvářit jako by nic?
***
Nikdy jsem nevěřila v to, co si říká „Láska na první pohled!“ ale nakonec se mi to stalo… s tebou! Už docela dávno vzpomínáš? V době letních dní..
***
A pak to proklaté loučení .. zase =o( Nemohla jsem mluvit .. rozplakala bych se.. Jen jsem se k tobě tiskla co to šlo… protože jsem od tebe nechtěla být dál než na pár metrů.. a místo toho… 150 kilometrů? Bože chybíš mi! Hrozně moc ..
***
Kdy tě zase uvidím? Kdy budu moct znovu spatřit ty tvoje krásný kukadla? Kdy se budu zase moci schovat v tvé bezpečné náruči? Kdy…?

Miluju Tě! Tvoje "Malá-Uplakaná"