i hvězdy se umí smát! 3.díl

Leželi jsme spolu v posteli a povídali si. Tadeáš se mi snažil vysvětlit celou situaci s Andreou. Nakonec jsem se dozvěděla jak to bylo. . .
Těsně před tím, než jsme se my dva seznámili, chodil Ted právě s ní. Když se rozešli, dlouho to nemohl překonat a utápěl se v depresích.
Pak začal chodit se mnou, ale stále miloval Andreu, a tak se s ní kontaktoval. Začalo jejich tajné dopisování.
Čím více si psali, tím více si Ted začal uvědomovat, jak moc mě má rád. . .
Až nakonec Andree napsal, že miluje jen mě. Ta to vzala s ledovým klidem, už dávno měla někoho jiného. No a v posledním dopise poslala dokonce své svatební oznámení.

Když dovyprávěl, všiml si, že se mi do očí derou slzy. Vstal a začal se oblékat.
Pak si sedl na kraj postele. Podíval se mi do očí, řekl mi jak moc mě miluje a že mě nechce ztratit. Také mi dal čas na rozmyšlenou nad naší dálší společnou budoucností. . .Prý bude čekat a doufat. Odešel. . .

Po usilovném přemýšlení jsem mu napsala sms:
Drahý Tede, chtěla bych si dát chvilkovou pauzu. Už delší dobu byl náš vztah v troskách a tohle byla jen poslední kapička do přetékajícího poháru. Vím, že k sobě patříme, ale já prostě potřebuji nějaký podnět nebo znamení, které mi dokáže, že máme být spolu. Pa Katka

Po dvou měsíčním odloučení, plného, smutných smsek, bolesti a přemýšlení, mi přišel domů nečekaný dopis. V onom dopise stálo, že mě po jistém pohovoru přijmuli jako recepční do jednoho italského letoviska.
Byl to nepopsatelný pocit, už od malička jsem nesnila o ničem jiném, než bydlet v Itálii.
Skoro rok jsem sháněla přes všelijaké agentury práci právě v tomto letovisku, jelikož Tedův bratranec má právě tam firmu a již několikrát nabízel Tedovi práci.
Chtěli jsme tam jít spolu a dost tvrdě jsme na tom pracovali. . .Možná právě ten dopis je to znamení, na které tolik čekám.

Rychle jsem se oblékla a bezmyšlenkovitě jsem utíkala na metro a k Tedovi domů. Až před domovními dveřmi jsem si uvědomila, že je teď vlastně všechno úplně jinak. Že ho to už nemusí zajímat.
Chvilku jsem tam jen tak stála a v hlavě se mi honily všelijaké myšlenky. Až jsem se rozhodla, že mu tuto novinku raději zatelefonuji.
Ovšem plány se trošku zkomplikovaly, jelikož se z ničeho nic otevřely dveře. Ted se asi chystal někam ven, když si mě všiml, zůstal udiveně stát.
Zase ta zatracená situace, kdy proti sobě stojíme, díváme se jeden na druhého a ne a ne začít mluvit.
Nakonec jsem natáhla ruku a podala jsem mu ten dopis. Ted ho otevřel a začal číst. Čím déle četl, tím více se usmíval. Nakonec ke mě přiskočil a objal mě. Pak se mi podíval do očí a zeptal se: "Potřebuješ více důkazů. . .a nebo ti stačí tohle a my se můžeme začít pakovat?" sám moc dobře věděl jaká bude moje odpověď. . .