Láska z Františkových lázní

Mám mu zavolat mám , nemám…
Bylo mi tehdy 51 let, a měla jsem těsně po rozvodu s mým dlouholetým manželem Františkem. Manželé jsme byli 25 let, a proto mi uvěříte,že zrovna nic moc pocity a pohoda v mém psychickém životě po rozvodu zrovna nebyla. Rozvod probíhal v klidu a i na něm jsme se s Fandou rozumě dohodli, přesto však pětadvacet let si ze života asi jen těžko někdo dokáže odpárat. Na víc vychovali jsme spolu dvě úžasné dcery.Které už v té době, byli dávno dospělé a jedna už měla dokonce také malou dcerušku Klárku. S Fandou jsme se snad krásnější vnučky nemohli dočkat.Právě na ní mi v té době nejvíce záleželo.Pocit že naše malé sluníčko a roztomiloučká princezna bude na návštěvu k babičce a dědovi jezdit zvlášť ve mně vyvolával velký smutek. Už ani nevím jestli jsem litovala sebe, nebo mojí malou Klárku.
Po půl roce od našeho rozvodu jsem měla narozeniny.Zdálo se mi to neuvěřitelné,že slavím své 52 narozeniny bez mého Františka, byl vždycky pozorný a na rozdíl od jiných mužů,kteří si ani nepamatují datum narozenin své manželky mi vždy přinesl puget mých oblíbených rudých růží a vždycky nějaký úžasný dáreček.
Narozeniny jsem nakonec oslavila s mými dcery, jejich manželi a mojí princezničkou Klárkou.Dostala jsem nejen nádherný jejich společně vymyšlený dárek , zájezd do Františkových lázní, ale také jsem se dozvěděla,že má druhá dcera čeká miminko.Poprvé od rozvodu se mi rozzářily oči a já zase cítila na srdci něco příjemného měla jsem ohromnou radost!
Blížil se červen měsíc mého odjezdu do lázní a já se tolik těšila,že nabiji novou energii. Nakupovala jsem si plno nových věcí a dělala si všestrannou radost. V den mého odjezdu mě tchán od mé straší dcery vyzvedl ráno u mě před barákem a zavezl mě ochotně až na místo. Na hotelu jsem si v recepci vyzvedla klíč od mého pokoje a dozvěděla jsem se ,že za hodinu se mám dostavit na informační schůzku.Na pokoji jsem si vybalila věci a otevřela okno,bylo tam poněkud dusno. „Ach“ ..zvolala jsem paprsky slunečního ,teplého světla mě ozářily na tolik, že jsem se cítila nádherně volná byla jsem najednou tak svěží.
Na informační schůzce jsem se dozvěděla čtrnáctidenní program byl na tolik obsáhlý, že jsem si myslela, že nebudu mít ani chvíli pro sebe. Večer kolem sedmé hodiny jsem šla do jídelny na večeři. Byli tam švédské stoly , a proto jsem měla tendenci si vzít a spořádat snad všechno na co jsem koukla. Nic méně vzala jsem si tam nějaký zeleninový salát s houskou.Když jsem to dojedla, viděla jsem jak nesou nádherný třípatrový dort. Neváhala jsem ani chvíli a hrnula jsem se si jít ukrojit aspoň kousek.Než to číšník postavil na stůl stála ,už za mnou velká fronta.Číšník položil podnos a jelikož jsem byla neomalená a měla jsem před sebou vidinu toho skvělého zákusku, tak sotva se číšník otočil a chtěl jít k odchodu srazila jsem se sním a spadla jsem na zem.On se jen oklepal a sladce se začal smát podal mi ruku se slovy ať vstanu a jestli jsem v pořádku……….a v tom to přišlo jeho oči se setkali s těmi mými měl je nádherně, temně hnědé achhh……..zvedla jsem se a poděkovala.Dort jsem smlsla jak malinu a rovnou šla na pokoj.
Večer jsem se šla projít po kolonádě a porozhlížela se po okolí. Než jsem šla spát uvařila jsem si bylinkový čaj , koukala z okna na noční oblohu ,zavolala jsem dcerám…a uklidnila jsem sebe i je, že je všechno jak u nich tak u mě v pořádku. Ráno jsem se probudila a šla na snídani. Dopoledne jsme byli v termálních lázní odpoledne na procházce a potom jsme měli volno až do večera. Takhle to chodilo každým dnem s výjimkou , že se střídalo dopoledne jednou termální lázně a druhý den jsme se nakládali do bahénka jak čuníci.Našla jsem si tu dokonce i kamarádku Janu. Bylo mi prostě nádherně … „tak čistou hlavu, už jsem neměla dlouho“ řekla jsem jednou na večerní procházce Janě. Procházely jsme se po kolonádě a nechali na sebe pokukovat od těch gentlemanských lázeňských dědků….vždycky jenom smekli klobouk a zdvořile pozdravily dobrý večer krásné dámy a my jsme jen poklonily hlavu se slovy i vám….jak v jiném století jsem se cítila mít jenom na sobě ty bohaté šaty a bylo to tam úplně stejný. V tom davu jsem najednou něco spatřila …..achh kde já jenom ty temně hnědé oči,už viděla.Otočím se a vidím jeho ( ten číšník…..) … „Krásný večer milé dámy“ … „ i Vám znovu odpovíme“.A bylo dlouhou dobu mezi naším rozhovorem s Janou ticho …když si všimne že jí vůbec neposlouchám ani neregistruji ,že je vlastně vedle mě zeptá se mě „ Copak je Dano“… „Vždy´t já si vůbec nevšimla jak je oproti mně mladý“ vypadne ze mě úplně jakoby z cesty. Jana hned pochopila koho jsem tím myslela a jen se pousmála a výsměšným hlasme řekla: „ty hloupá na věku přece nezáleží dne, už je možné skoro všechno a jestli se ti líbí tak moc, jak ti to vidím na očích neměla by si, už ztrácet čas než bude pozdě.
Ten večer mi na pokoj poslíček přinesl puget mých oblíbených rudých růží…(nevěřila jsem svým očím…..) se vzkazem:
Jestli máte chuť a náladu …..přijďte prosím do hotelové kuchyně v 9:30 ( - 1. patro) S láskou váš tajný ctitel….
Rozzářily se mi oči a jelikož bylo za 10 minut půl desáté nečekala jsem ani vteřinu. Trochu jsem se upravila zamkla dveře od pokoje a už přivolávala výtah. Ve výtahu jsem, však začala mít pochybnosti….Vždyť jsem moc stará nejmíň o 20 let…přešlapovala jsem nervozitou a nejistotou, jak puberťačka před prvním randem. Když v tu moje myšlenky přerušila znělka výtahu.( že jsem na místě).
Před dveřmi stál on…….ach ty jeho temné oči….Ano konečně jsem si připustila, že láska na první pohled doopravdy existuje. Krásný večer ještě jednou ..jmenuji se Honza a podal mi ruku ..nastavila jsem svému ctiteli i svou pravačku … Dana těšíme mě.Rád bych vás pozval někam na kávu nebo jestli raději dáváte přednost večerním procházkám v lázních ??Rád vás zde provedu znám mnoho tajných krásných míst… „Opravdu?:ráda bych tedy přijala tu druhou nabídku“ odpověděla jsem.
Procházeli jsme se po parku a povídali si o životě.Koukali se na hvězdy a byla to úžasná romantika.Taky jsem se dozvěděla, že mu je 28 což ve mně vyvolávalo velké pochybnosti určitě víte jaké….typu vždy´t by to mohl být můj syn atd…Když už jsme byli dlouho venku pozvala jsem Honzu ještě na to slíbený kafe k sobě na pokoj. Na pokoji jsem však zavolala poslíčka aby přinesl šampaňské s jahody. Honza na mě koukal jak na svatý obrázek…to mě uklidňovalo v mých pochybách a úsměvy jsem mu s radostí opětovala.Honza pak ke mně přišel objal mě kolem pasu a……..zaklepal někdo na dveře ..šla jsem otevřít byl to poslíček s naší objednávkou poprosila jsem ho, aby nám to postavil na stůl dala jsem mu dýžko a šla za ním zavřít dveře a šla zpátky za Honzou.On už ale otvíral šampaňský a rozlíval ho do sklenek.Podal mi skleničku a ťuknul svou do mé a řekl na vás Dano! Odpověděla jsem na nás! Koukala jsem se mu do očí snad i tehdy, když jsem se snažila co nejsmyslněji napít ze skleničky.Chvíli jsme si povídali a Honza po nějaké době se tentokrát k mně naklonil a dlouze mě políbil a potom tiše řekl chci vás Dano! Polibek jsem mu opětovala, nalila nám ještě každému trochu šampaňského a nabídla mu tykání.Připili jsme si a opět si nádherně povídali…Zdálo se mi že snad , už ví o mně vše…
Když došla slova vyplňovali jsme ticho polibky ….Honza mě , ale najednou začal rozepínat červenou halenku,kterou jsem měla na sobě.Chvilku jsem zaváhala, ale potom jsem se odvážila a i já mu pomalu začala svlékat tričko.Byla jsem v celku připravená měla jsem černou krajkovou podprsenku a krásný kraťáskové kalhotky….podvazky a pod sukní punčochy.Když mě svléknul viděla jsem ten jeho nádherný pohled jako by ty temný oči říkali WOW! To už mě uklidnilo na tolik , překvapilo a hlavně usvědčilo,že bych měla pokračovat.Rozepnula jsem mu pásek..a sundala kalhoty.Potom už na nic nečekal položil mě na postel a strhal ze mě zbytek toho nicotného prádla.Nezkrotně jsem z něho strhla boxerky a dávala mu co nejvíc najevo, že to chci pořádně vášnivý a hlavně vzrušující.Převalila jsem se na něj. A líbala ho jak jen sem mohla po hrudníku, bříšku a jsem se dostala k onu místu….přidržela jsem si ho a začala ho olizovat.Hladil mě a laskal a já byla tolik vzrušená otočil si mě zpátky a zajel do mě nejdříve udělal 3 pomalé přírazy , abych si na něj zvykla a potom už do mě přirážel na tolik, že jsem byla v sedmém nebi.Nakonec jsem se začala svíjet a prohýbat v okamžiku kdy jsem se naplno prohnula a dosáhla svého vrcholu udělal se i on.
Ráno jsem se probudila se vzkazem u postele: Dano bylo to krásný…díky Honza a jeho telefonní číslo…
V lázních už jsem ho neviděla…..pak jsem mohla mít tolik můžu a gentlemanů prostě lázeňských dědečků v mém věku, ale já chtěla stále jeho….
Mám mu zavolat mám ,nemám …nyní mám v ruce ten vzkaz s jeho tel.číslem beru mobil do ruky vytáčím číslo……..tú , tú , tú ..Prosím zvedne někdo telefon slyším opět jeho hlas…