Láska v čase

Ve velkoměstě žije 14 -ti letá Diana s rodiči ve velkém domě, je to spíše vila s bazénem a obrovskou zahradou. Diana ani netuší jaké dobrodružství ji čeká. "Ahoj mami a tati, jsem doma" * hmm, nikdo není doma * Pomyslí si Diana, Diana je z bohaté rodiny ale i přesto je to holčina v poho, leze po stromech a baví se s kluky. Diana se doma nudí a tak jde na pudu kde je spousta věcí po její babičce, kterou nikdy neviděla a říkalo se že jednou prostě beze stopy zmizela a jediné co po ní zbylo byla kniha která nejde otevřít. Diana tu knihu na půdě chtěla najít ale rodiče jí to zakázaly ale proto že ji to pořád láká šla na půdu. Otevřela dveře a šla až na druhý konec půdy, půda se zdála delší než zvenčí, na konci uviděla na zemi pohozený nádherně duhový šátek, sice zaprášený ale i tak byly vidět ty duhové barvy. Diana ho zvedla a uviděla knihu, byla tmavě hnědá, místy světlejší a bez nápisu. Diana ji chtěla otevřít ale nešlo jí to "Sakra tak se otevři!" bědovala Diana. V duchu si Diana říkala * moc si přeju aby se kniha otevřela * Najednou něco uslyšela, podívala se na knihu a ta se pomalu otevírala, Diana trochu odstoupila v tom uviděla záři která ji obklopovala. Kniha ji vtáhla do sebe. Dostala se do středověku kolem roku 1567. Když ji kniha vtáhla do sebe zůstala otevřená a na její stránce se objevil její portrét. Zatím domů dorazili rodiče Diany "Dianko! Vím že jsi doma, no tak kde jsi?" její mamce to hned došlo a rychle vyběhla na půdu "Miláčku! Co se děje?" volal za Dianinou matkou její otec. "Kde to jsem?" řekne po pár vteřinách Diana, najednou ucítí jak ji někdo chytne za ruku a jak ji někam táhne spadne na zem a uslyší "pšš buď potichu!" Diana ze strachu nic neodpovídá a mlčí, uslyší dupot koní jak kolem nich někdo projede. "Už to je dobrý jsi v pořádku? Promiň že jsem tě tak polekal." Diana se otočí a tam uvidí chlapce, který je asi o rok starší, je štíhlý, má usměv na tváři, je hezky snědý, má krásně čokoládové oči a hnědé polodlouhé vlasy. "Já jsem Sam…" začne Sam "…pojď pomůžu ti neboj se, lepší já než stráže" řekne trochu s úsměvem "Stráže?" optá se Diana která pořád nechápe kde je a co se děje. Sam zavedl Dianu do jakési dřevěné chaloupky kde nikdo nebyl. "Tak že jak se jmenuješ?" optal se Sam "Diana" odpověděl Diana a koukala se na Sama "Tak že Diano, to co ti teď řeknu se ti nebude líbit…" "No tak povídej!" řekla vyděšeně Diana "… no octla jsi se v roce 1567 ale neboj pomůžu ti se dostat zpátky domů, já vím možná mi teď nerozumíš ale mě se stalo úplně to samé co tobě a nechci abys tu zůstala, musí být nějaký způsob jak se dostat pryč, zatím ti dám nějaké šaty abys vypadala jako ze středověku" Když tohle Sam dořekl, zašel někam dozadu do jiné místnosti a za chvilku byl zpátky a měl v ruce nějaké modré prosté šaty s kapuci. Diana se na něj zadívala a Sam se k ní otočil zády a řekl "Tak se převlékni pokud ti tu budu vadit půjdu do druhé místnosti" "Ne, stačí když budeš otočený" Sam byl tedy otočený a Diana se převlékla do těch šatů poté se Sam otočil a řekl "Na to že to jsou jen šaty pro chudé tak ti sluší" a usmál se na Dianu ta se na něj taky usmála. "Pojď řekl Sam" a ukázal do další místnosti "Tady budeš spát" a ukázal na kus hadru pod kterým bylo seno "A hned vedle spím já, tak se nemusíš bát" Diana jen přikývla. Byl už večer "Diano, jdeš už spát?" "No moc se mi nechce" Sam došel k ní a sedl si vedle ní "Já vím že se ti asi nechce spát v neznámém prostředí ale měla by ses pořádně vyspat na zítřejší den, budeš mi pomáhat pod hradem s obilím, aspoň si vyděláme abychom si koupili něco dobrého k jídlu když jsme na to dva pude nám to rychlejc, neboj až uvidíš tento kraj za svítání bude se ti tu líbit" Sam se usmál na Dianu "A kde to vlastně jsme?" "Jsme v Laroku jen o pár století dřív" Diana se jen tak překvapené podívala. "Pojď si lehnout" Diana se schoulila ke zdi, byla ji zima Sam si toho všiml a přitiskl se k Dianě, Dianu to překvapilo ale i tak spokojeně usnula v jeho objetí. Ráno ji Sam omylem vzbudil "Jé promiň Diano … ehm … dobré ráno, tak když jsi vzhůru nechceš se semnou podívat na východ slunce pojď" Pobízel Dianu Sam, Diana se vyštrachala z postele Sam ji hned chytl za ruku a vytáhl ji z chalupy, vyběhli na takový převis "Dávej pozor ať se ti to nesmekne" Diana se na něj hezky podívala a Sam na ni. Tak se ti dva koukali na sebe do očí. "ehm, koukej" přerušil to Sam. Diana se koukla kam koukal Sam a uviděla nádherný východ slunce, Sam se koukl na Dianu ta se dívala na východ Sam koukal jak její tvář ozařuje růžové až naoranžovělé světlo. Pak si vzpomněl na práci "Promiň že tě ruším ale musíme jít pracovat" "oh, jistě už jdu" Diana následovala Sama až k poli. "Na tu máš" řekl a podal jí nůši "budeš sbírat to co já posekám ano?" "jasně!" odpověděla Diana rázně a usmála se "Tak pojď". Už pracovali asi dvě hodiny, Diana byla utahaná ale pracovala dál, všiml si toho Sam. "Jsi v pohodě?" optal se "jo jasně jen mě bolí ruce ale to je dobrý" "ne, pojď chvíli si odpočinem nejsi na to zviklá" řekl mile a sedli si na vysekané místečko za nimi Sam vyndal z brašny menší chleby a jeden podal Dianě "na sněz to nesnídali jsme" a zakousl se do chlebu. Najednou k nim přišel ošklivý a oplzlý chlapec v lepším oblečení. "Co ty chudáčku co to máš sebou?" řekl a díval se na Sama, Diana jen nechápala a Sam mlčel. "Ale copak? Ubožátko nám nemluví? To mě ale mrzí myslel jsem že mi řekneš co za krásku to máš sebou … divím se že je s takovým ubohým chasníkem!" provokoval kluk Diana to nevydržela a vstala " sklapni! Jediný ubožák v okolí jsi ty!" řekla trochu nahlas "Co pak princeznička se nám zlobí" řekl a začal se smát Diana napřáhla ruku a chtěla mu dát facku ale on ji zachytil "Tohle neděle nebo skončíš špatně" a zmáčkl jí ruku "au!!!" zakvílela "nech ji být!" vyletěl Sam a odstrčil ho od Dijany chlapec se napřáhl a dal mu pěstí přímo na tvář Sam spadl na zem a měl skloněnou hlavu Diana se už radši ani nepohnula "ještě se uvidíme princezničko!" řekl nechutným tónem a odešel. "Same!Same?" zakřičela Diana a koukala se na Sama, "jsem v pořádku" řekl Sam. Diana si sedla pře něj a zvedla mu hlavu "ježiši" řekla potichu, uviděla jak Samovi teče krev z pusy "to nic není" řekl Sam a usmál se ale pak hned zase povolil a zasyčel "ts, sakra" řekl potichu. "Konec!" ozvalo se od chlapíka který hlídkoval jestli všichni pracují. "dojdu pro výplatu zatím jdi na cestu" řek Sam, zvedl se a šel směrem k tomu muži. Když dostal peníze šel za Dianou k bráně "pojď" pobídl ji a šli spolu za bránu Sam koupil křepelku, koření a pár brambor. Šli domů ale ani jeden neřekl ani slovo. "Diano?" řekl Sam v chaloupce "ano?" "mohla by jsi to uvařit umíš to že ano?" "ano, snad to bude dobré" "hm" řekl Sam a vyšel ven potom zatopil pod plotnou a Diana dělala jídlo, mezitím Sam stlal postel a poklízel v chaloupce nakonec připravil na stůl. Diana naporcovala maso a ostatní dala na talíře a sedla si, Sam ještě přinesl vodu a sedl si také "dobrou chuť" řekla Diana "dobrou" řekl Sam znaveně, když dojedli Sam umyl nádobí a uklidil ho "jdu si lehnout" prohlásil Sam a zašel do vedlejší místnosti Diana vyšla ven a šla na převis kde byli ráno tam si sedla a pozorovala hvězdy najednou k ní přišel ten kluk z pole "neměla by si být někde jinde" řekl oplzle než se Diana vzpamatovala byl nad ní a držel jí ruce aby se nemohla bránit chtěla křiknout "S….." v tom jí ale ten chlapec zacpal pusu svými rty Same! Křičela v duchu ten kluk jí pořád oblizoval Diana začala plakat "slez z ní!" ozvalo se výhružně kluk se odtrhl a kouknul se okolo stál tam Sam a byl naštvaný "pročpak? Právě jsme se skvěle bavili" "jasně" řekl ironicky Sam "a stejně ta dívka ti nepatří!" řekl "to možná ne ale tobě také ne" "ne?právě jsme ji získal" řekl a začal se smát "tak to teda ne!" řekla naštvaně Diana a odstrčila ho od sebe rychle vstala a běžela k Samovi stála vedle něj když v tom se objevili další chlapci jejich věku a stoupli si do řady Diana se polekala a strachy se chytla Sama nejdříve ho to překvapilo ale pak Dianu přitiskl ochranitelsky k sobě celá parta došla k nim a vystoupil ten odporném kluk vytrhl Samovi Dianu a držel ji u sebe otočenou na Sama oblízl ji tvář a zbytek kluků zmlátili Sama do krve pak Dianu pustil a odešel ta se hned rozeběhla k Samovi "Same!!!jsi v pořádku?" optala se "Diano" řekl a koukl se na ni Diana mu pomohla vstát a podepřela ho o sebe vrátili se do chalupy tam ho položila došla pro mísu s vodou a hadr. Sundala Samovi tričko a ošetřila mu na těle rány Sam se na ni celou dobu díval pak mu začala ošetřovat obličej nejdříve čelo a potom pusu když skončila usmála se na něj viděla že je ospalý "dobrou" řekla a dala mu lehkou pusu na tvář Sam zčervenal Diana sfoukla svíčku a lehla si vedle Sama. Ráno se probudila a viděla Sama jak ještě spí opatrně se vyštrachala z postele a udělala snídani, když se Sam probral posnídal a šel se projít aby to rozchodil zůstaly na nějakém paloučku v lese Diana si klekla a začala plakat Sam k ní hned přiskočil, "co se děle? Mě to můžeš říct" řekl, zvedl jí hlavu a pořádně se jí zadíval do očí "no máš kuli mě jen problémy a chci domů, nelíbí se mi tu" řekla a rozbrečela se ještě víc "Sam se zamyslel zvedl Dianě hlavu a podíval se jí do očí Diana přestala brečet a odejmula Sama "moc ti děkuju" řekla vděčně Sam ji od sebe trochu odtáhl a přiblížil se obličejem k Dianě chvilku počkal na její reakci Diana jen pomalu zavírala oči a Sam se pomalu přibližoval k jejím ústům lehce se na její položil a po chvíli více přitiskl, celou ji objal a přitáhl k sobě po chvíli se oddálil a usmál se na ni "pojď k vodě opláchneme se" Sam zavedl Dijanu k jezírku sundal si triko a skočil do vody Diana tam jen tak strnule stála "pojď do vody je příjemná" Diana se probrala sundala si šaty a stála tam jen ve spodním prádle Sam celý zrudnul a Diana skočil do vody jak tak strnul chytla ho za nohu a stáhla ho pod vodu. Tak tam skotačili až se začalo stmívat "začíná mi být zima" "jo mě taky pojď půjdeme domů" "domů?" řekla potichu Diana a začaly jí téct slzy "oh … um … promiň … já blbec zapomněl jsem že nejsme doma" sklesl Sam a objal Dianu "neboj dostanu tě domů za každou cenu ty tu nezůstaneš" řekl přesvědčeně "ale ty půjdeš se mnou že ano?" optala se starostlivě Diana a podívala se na něj smutně "no já nevím jestli to jde" odpověděl klesle "musí! bez tebe nikam nejdu!" zvýšila hlas Diana. Oba se oblékli a chtěli jít ale Diana se zastavila "copak se děje?" zarazil se Sam Dianině se podlomili kolena a zatím co padala viděla knihu, rodiče, a stejnou knihu v jiné barvě, cestu, jeskyni pak už nic Sam rychle Dianu chytl "co to bylo co je ti?" zeptal se starostlivě a tvářil se vážně "já … já nevím" opověděla klepavým hlasem "no … " chtěl Sam něco říct "je tu jeskyně?" přerušila ho Diana "ano je … ale je strašně velká …" "to nevadí jdeme tam" zavelela Diana "copak co pak?" ozvalo se ze zadu "Fabiane nech nás už být" řekl znuděně Sam "zapomeň" odpověděl, chytl Dianu za ruku a táhl ji směrem pryč ta se mu vycukla a utekla do lesa "Diano!" zakřičel Sam a běžel jejím směrem Diana doběhla k jeskyni a zastavila se "vypadá děsivě" řekla k Samovi "víš myslím že je tam ta kniha" "pokud tam je jdu tam s tebou víš kudy?" "ano viděla jsem to v tom vidění" odpověděla Diana Sam jí chytl za ruku a pošeptal ji "nemusíš se semnou bát" a dal ji něžnou pusu na tvář Diana se začervenala a skočila mu do náruče, pořádně ho políbila a pak řekla "s tebou se nebojím" usmála se a rozešla se do jeskyně. Ušli dost velký kus a před nimi byl plamínek ohně a okolo nich bylo pět drážek do kola,vedle drážek pět misek a pře nimi oltář, tam ležela kniha, Diana se k ní vrhla a otevřela ji, nic se nestalo ale bylo v ní napsané *bez vody se nedá žít, oheň nám pomáhá, na zemi žijeme, z krve se skládáme, z citů strádáme* Diana to přečetla "co to je?" vyjekla jelikož tomu nerozuměla "hádanka jak se dostat domů" řekl Sam "to snad ne to nemůže být lehčí?" "ne ale mi to zvládneme spolu" "dobře" řekla Diana "tak si to probereme co tu vidíme pět drážek do kruhu, pět misek, knihu a nás" "hele v těch miskách je voda a prášek" objevila Diana "ukaž?asi mi to začíná myslet" řekl Sam a zasmál se "už to asi taky chápu" řekla Diana "do drážky nalijeme vodu" řekl Sam a udělal to "a co ten prášek?" nevěděl Sam "je to nějaký olej asi bude hořet" prohlásila Diana a nalila jej do další drážky "zem…zem…jasně písek" řeka a nasypala písek do drážky "co to s krví" byla zase v koncích Diana "myslím že do té drážky co je předposlední by se měla nalít naše krev a bude to pojď stoupneme si doprostřed" oba si stoupli doprostřed "Diano" řekl Sam vážně "ano?" "potřebuji tvou krev asi to bude bolet" Diana sklonila hlavu a zamyslela se "jestli …" "ne" přerušila ho Diana "nevadí to tu krev obětuji" řekla Diana a pousmála se "dobře" řekl Sam a vzal nůž který ležel vedle knihy a podřízl sobě i Dianě zápěstí a oba nalili trochu krve do drážky a potom si stoupli proti sobě, chvilku čekali ale nic se nedělo "Same, chce se mi spát" "ne nesmíš umřít přišli jsme o trochu krve to nic není Dianko prosím" řekl vyděšeně Sam" Diana se zmohla a postavila se pěvně na nohy proti Samovi, chytla ho za ruku a řekla "miluji tě" "já tebe taky" odpověděl Sam a oba se navzájem políbili, najednou všechny kruhy začali zářit a okolo nich bylo jenom světlo najednou se přemístili do obýváku Dianinýho domova. Tam seděli rodiče a koukali na svou dceru jak líbá nějakého chlapce. "Diano?" optali se oba jestli to není vidina a ona je opravdu zpátky doma "mami, tati!" vykřikla Diana se slzami v očích a odejmula je oba "jsem zpátky, zpátky!" křičela Diana "heh mami, tati…" spustila Diana když jí došlo že je tam Sam a co rodiče viděli "… tohle je Sam byla jsem ve středověku a on mi pomohl se dostat domů není ze středověku dřív tu taky žil v Laroku že ano?" optala se a otočila se na Sama "j-jo žijí tu i moji rodiče promiňte že jsem se nepředstavil" řekl mile Sam a usmál se na všechny tři "dobře tak mi vás tu necháme, Same připravíme ti nějaké věci, umyjete se oba zvlášť …" zasmála se mamka Diany jelikož si všimla co mezi nimi je "… a pak tu povečeříš, když tak můžeš i přespat" dořekla "o moc děkuji ale těším se domů" "ale na večeři tu zůstaneš ne?" zeptala se Diana a koukla se na něj prosivě "j-jo jasně" řekl Sam a zčervenal když se umyli a oblékli sešli na večeři Diana vše povyprávěla a Sam šel domů tam ho uvítali se slzami v očích, ve škole ho všichni znali vše se doučil a chodil dál s Dianou a středověku se jenom smáli. Nikomu neřekli co se jim stalo proto že věděli že by jim nikdo nevěřil. Byli spolu moc šťastní a chodili na převis za městem Larok a k jezírku v lesíku, jen ta jeskyně tam v tomto roce nebyla.