Dopis?!

Bere do ruky tužku.
Ale co napsat. Čím poskvrnit ten krásný bílý, čistě nevinný papír? Jaká slova jsou hodna toho aby byla napsána. A tím zničila tu nevinnost? Žádná? Možná, co takhle, ale ne zase ty dvě slůvka. Jsou tu. Nikdy se jich nezbavíš. Budou tu pořád ať chceš nebo ne. Vždy je někdo řekne nebo si je bude myslet ale budou tu. Pořád a pořád. Co takhle je napsat. NE NIKDY! Když tyto slova neříkám nebudu je ani psát! Ale někdy je lehčí napsat než říci. Hm? Tak co? Už jsi se rozmyslel? Dobrá tedy nech si ta slůvka jenž možná někoho potěší. Co potěší přímo rozveselí a zaplaví jeho srdce láskou? No možná... Skus je vyslovit, napsat cokoliv..Jen se pokus... Ne nedokážu to. Prostě to neumím. Ale proč mi to nejde? Sám nevím.. A tak radši nebudu říkat ani psát nic.
Zmačká ten čistý list a vyhodí ho do koše...