Ta překážka

Stačila chvilka, okamžik, a tušila, že je to on. On, ten, na kterého čeká. Vystoupil z vlaku a rozhlédl se. Pozná mě? Bála se. Pomalu udělala krok, další a další. Stála před ním, nesměle se usmála a on k jejímu úžasu vykouzlil na tváři ten nejsladší úsměv, co kdy viděla. Poznal mě. Uklidnila se. Velmi se jí líbilo jeho vybrané chování: pomáhal jí galantně za ruku, když šli ze schodů, když nasedali do kočáru a když z něj vystupovali před statkem jejích rodičů. Sňatek na smlouvu, říkávalo se, je pouze pro finanční zajištění dívky do budoucnam avšak ona cítila, že ji k němu táhne něco víc, než rodiči naplánovaná svatba.
Vstoupili do pokoje, kde otec popíjel svůj odpolední čaj a matka mu předčítala. Okamžitě však zmlkla, když shledala, jaký pěkný pár z nich bude. Otec si s ním potřášl rukou, matka ji elegantně nastavila k políbení. Vše vypadalo tak idilicky, avšak on cítil v srdci velký žal. Nemiluje ji a tam, tam daleko, na něj čeká jeho vyvolená, avšak sňatková smlouva je podepsána již od jejich narození a to je ta překážka!

Kostelní zvony zní do všech stran, pán a paní vycházejí z kostela a jsou již svoji. Ona ho miluje, leč on? Myšlenky mu plynou k jiné..