TREST ZA LÁSKU

TREST ZA LÁSKU

Bledá tvář, bezhybně ležící tělo, tělo dívky, která čeká na odpuštění za své hříchy.

Láskou zhřešila, láskou zaplatila a teď jí čeká trest, trest za to, že lásku žádala.

Ten kdo tenhle trest jí chce dát, ten musí sám ďábel být.

Vždyť ona chtěla jen trochu šťastná být, né v zatracení žít.

" Pane, odpusť mi mé hříchy" jen tiché povzdechnutí.

Dívka nevnímá čas, snad jako by se zastavil, jako by přestal existovat, jako by přestala existovat sama.

Kdyby jen někdo tušil jak ona se cítí, jak bezmocně a stísněně.

Jen kdyby ten koho tak miluje, jen tušil, kdyby jí jen trochu pozornosti věnoval, nemusela by teď tolik platit, paltit za něj.

Teď sama zůstává jen ticho jí je společníkem, už neptá se proč, vždyť odpověď už dávno zná.

Trest za lásku ponese dál, dál a sama.