Vzpomínám...

Vzpomínám.
Je to dávno a přece jako včera. Zaznělo jen pár slov. Pak? Bylo ticho. Tvůj krok se stále vzdaloval a já propukla v pláč. Vše bylo tak prázdné.
Je to dávno a přece jako včera.
Vzpomínám když jsem Tě poprvé uviděla. Nenapadlo mě, že my dva...však Ty víš. A pak jsem bez tebe nemohla být ani chvíli.
Je to tak dávno a přece jako včera.
Teď? Teď se mi jen vyhýbáš a neřekneš ani slovo...jako zrovna včera.
Vzpomínám.
Šla jsem kolem butiku po třiadvacáté ulici a míjela Tě. Jen jsi prošel jako kdybych byla vzduch. A ten pohled kterým jsi mě obdařil. Jen mě zamrazilo.
Vzpomínám.
Ještě včera jsem Tě znala. Ano, bylo to včera, ale víš...je to tak dávno...