Jogurt

JOGURT
Je divné co s človíčkem dokáže horká vana a kakao...Po téhle akcičce sedím u postele a koukám do hořících svíček. Přemýšlím nad tím podle čeho se lidé rozhodují v těžkých i lehkých situacích. Nezávidím dospělým to jejich,, velké rozhodování´´, páč já jako puberťák mám problémy malicherné, ale plně mě vysilují. Úplně zbytečně řešíme to, jak ona blbě kouká a hned to chceme řešit a prát se... ale takhle to holt chodí a ještě asi dlouho bude... Odbočila jsem od původního tématu, tak se k němu zase vrátím.
Při pohledu do ohně se mi vybavuje tolik věcí, pohřeb mojí maminky, jež pro mě byla nejduležitější v životě a jizva na srdci je stále otevřená již jedenáct let... Náhradní maminka není jako ta pravá, a tak se stejně cítím sama. Osud je svině, ale díky tomu jsem potkala Tebe. Svou obrovskou lásku...
Díky mamčině smrti taťka o pár let později poznal Evu a já díky ní Tiborka. Mě nebylo ani patnáct, když jsem se poprvé potkali na Hrádku. Šla jsem s kamarádkou za jejím klukem a on tam byl s ním... Dodnes si pamatuji, jak se mi smál kvůli mé černé čepici. Uvízl mi v paměti a dlouho jsme si psali, vždy když jsme měli jít ven, tak jsem to rušila, ale osud nás zase spojil a to v Dubnu 2006, kdy jsem šla k Báře, jelikož jsem u ní měla spát a byl tam Vašek i Tiborek... Málem jsem ho nepoznala, už neměl rovnátka, měl delší vlasy, no prostě byl k sežrání... Stála jsem ve dveřích a naše pohledy byly propojeny na dlouho. Nemohla jsem z něho spustit oči. NAkoec jsme se dohodli, že si pustíme nějaký film. Pustili jsme si King-Konga a já tajně doufala, že bude muchláníčko a nebylo nic. Film nás moc nebavil, tak tam Baruška pustila Moderní popelku, tenhle film jsem viděla poprvé, ale ne naposledy... Uvízl mi v paměti navždy. Riskla jsem to a opřela se o jeho rameno, objal mě a já měla radost, že to není žádnej ledovec. Nastala jedna z nejromantičtějších scén filmu, kterou jsem viděla až na podruhé, protože při té první se mých rtů dotkly ty jeho a já si jen užívala tu nádheru... Byla to nejlepší pusa na světě, sice ne první, ale opravdu ta nejlepší a nejkrásnější... Tímhle začal náš vztah, který trval necelé 4 měsíce, měl velkou šanci přežít,ale jelikož já byla ta hloupá, co ho nechala kvůli jinému. Milovala jsem ho a do teď k němu stále něco máleho cítím. Vztah s Tiborkem byl jeden ze dvou nejkrásnějších, na ten druhý jsem si musela počkat dva roky...Jsem tedy už dospělejší a chytřejší, ale v jedné věci jsem se nezměnila stále opouštím někoho koho miluji, kvůli někomu, kdo se mi líbí, nebo kvůli nejistotě a hádkám, kterých pak lituji. Věřím, že mě to jednoho dne přejde úplně a dokážu vracet lásku, jež mi bude dávána... Tenhle příběh je pro Tebe Tiborku, i když vím, že šance, že si ho přečteš je minimální... prostě chci abys to věděl.. Kamilka