Miluji a nenávidím

Ležím na trávníku, hlavu položenou na rukou a upřenou v hvězdné nebe. Říkám si , kéž by jsi tu byl se mnou...Vím že se to slpní pouze v mých představách, že spou nikdy v reálném světě nebudeme, že u tebe prostě nemám šanci...Nepatříš mi patříš jiné, nějaké hubeňounké blondýnce, která ti ukradla srdce a za mnou přijdeš pouze když se ti zasteskne...A já jdu, protože jsi mě očaroval, ukradl jsi mi srdce. Jak tě miluju a nenávidím zároveň a přesto vím, že až se mě ozveš a bude se ti stýskat nebo se ti bude chtít jen pokecat. Zavoláš a vezmeme lahvinku. Sedneme si na naše místo a tam budeme pít a povídat. Pak se mi opiješ a rozbrečíš v náručí. Já budu vdechovat tu tvou nádhernou vůni, která se mi vryla do paměti, totálně do hloubky mého já. Stejně jako hloubka tvých očí, hloubka do které se vždy propadnu.
Najednou mi zazvoní mobil a displeji mi bliká tvoje jméno, to nejnádhernější jméno na světě. Zvednu telefon, tvůj smutný hlas mě vrací nazpět do reality. Říkám ať přijdeš, že jsem na našem místě, na hřišti...Máš to pět minut cesty...
...To je mžik...
A pak už slyším tvé kroky na cestě, vrznutí vrátek a rozeznávám i tvou siluetu na pozadí lamp, kráčíš se skkloněnou hlavou, ramena svěšená...Mlčky k tobe dojdu a pevně tě obejmu. Cítím že potřebuješ oporu, cítit z někoho jistotu, převzít sílu. Slova jsou zbytečná...Vím, že ti to ta malá mrcha udělala zase... Po chvíli z tebe vypadne, že tentokráte sváděla tvojeho kámoše, před tebou...Klepeš se ponížením a zlobou...Vidíš i ty miluješ a nenávidíš zároveň...
Je pozdě na to sehnat nějakou lahvinku a tak jdu domů pro tu kterou mám schovanou na horší časy, rovnou řeknu, že u tebe přespím, stejně jako mockrát. Vyzvednu si tě před domem a v přátelském objetí jdeme k tobě domů, sedneme si do sltánu na zahradu. Jen tak, potmě... A načneme lahev vodky. Mluvíme oba, oba potřebujeme nějakou vrbu, ale já ti stejnak nemůžu říct co bych tolik chtěla...
Flaška koluje mezi námi dvěma. Postupně se přestáváš mračit a vrásky na čele ti mizí...Jen tak ze srandy tě začnu lochtat, už mám léta cviku a znám místa, kde ti to vadí...Konečně slyším tvůj smích, ale ne nadlouho, nikdy jsi si nenechal ode mě nic líbit, zase jsi mě přepral, zase jsi mi zablokoval ruce do svých a zas jsi skončil ležet na mě, jak jsme se kroutili v zápalu boje. Podívám se ti do očí a zruším tu nepatrnou mezírku mezi námi. Máš nádherně sametové rty, chutnají sladce jako maliny. Neuhneš, vodka asi zapůsobila i na tebe. Naopak mě začneš hladit, víš moc dobře, že pak předu jak kočka a jsem neschopna jakýchkoliv protestů. Po chvíli se odtrhneme a spiklenecky na sebe mrknem.
Dopijeme flašku a začnem se hecovat. Máte krásnej bazén a prej, že tam neskočim...Jendím pohybem stáhnu mikinu i triko, kopnutím s ezbavím bot a kalhoty letí vzápětí, pak už jen tak hupsnu do bazénu, do té černoty, ve které se odráží jen světlo měsíce...Slyším tvůj smích, nevěřícně na mě koukáš...Vidíš, přece jsem to zvládla...Teda jako, teplá voda vypadá jinak, ale na září pořád ještě dobrý.
Lákám tě k sobě, zabere až to, že jsi jinak srab, no jo chlapy a jejich ego... Za chvilu jsi taky vysvlečen a já se mohu kochat tvým nádherným pružným tělem.... Nenecháváš mě dlouho, za chvilu jsi u mě a už je bitva v plném proudu. Teprve potom, co mě málem utopíš a začnou nám cvakat zuby, vylezeme z vody jak dva vodníci...
Nevím proč, ale musím se smát celou cestu přes zahradu a po schodech k tobě do pokoje. Samo že jsme oblečení nechali venku. Opravdu sranda, prej tak se obleč do suchýho...Schody bych už nezvládla, tak ti zabavím triko co najdu na židli a už letí i spodní prádlo, v mokrym fakt nebudu...A zas tak krtáce, že bysme se před sebou styděli se neznáme. Vezmeš si taky suchý bermudy a pak se mě snažíš nějak utišit, ale to nejde, je to hrozně směšná situace. Stojím s mokrými vlasy, pozdě v noci, nebo spíš brzo ráno u tebe v pokoji jen v tvojem triku...Snažíš se mě zacpat pusu rukou, ale moc se ti to nevede.
Najednou uslyšíš klapnout dveře a hlas tvého taťky jak se přibližuje, pěkně nadává...Neváháš ani na okamžik, zhasneš, strhneš mě s sebou na postel, lehneš si na mě a jednoduše mě umlčíš svými ústy, abych byla tiše...Neboj, budu tiše, vznáším se právě alespoň v sedmém nebi...Když tvůj taťka zjistil, že je klid, ticho a hlavně tma tak odešel, asi nechtěkl budit, haha...
Začnu tě hladit po zádech, vím, že to máš rád, však taky cítím, že tě to nenechává chladným. Za chvíli už mě zbavuješ i toho tvojeho trika...Miluji tě, tak moc tě miluji, nezastavím tě....Cítím tvé sametové rty všude, všude, lásko má.... A pak najednou jsem tě plná, jsi mou součástí, konečně jsme jedno tělo, jedna duše...Spolu dojdem k branám ráje, vystoupáme do oblak...
Obejmu tě a poslouchám splašený tlukot tvého srdce, postupně se klidná, až je zcela pravidelný...Cítím, že mě ještě líbáš do vlasů, ale pak už s úsměvem na rtech usínám ve tvém objetí...
Vzbudí mě křik...Vstávat...a pak...mami, on tu má holku...tvůj mladší bráška...o ou..z tohohle nevybruslíme...hele moje podprsenka na lampě, teda kousnu se do rtu a vzbudím tě se slovy asi jsme odhaleni. Sice mě děsně bolí hlava a ty jsi na tom očividně stejně, ale vzhledem k tomu jak jsme odění není pochyb co se v noci dělo...
Jen však pokrčíš rameny a políbíš mě, svými sametovými rty, co tak miluju, stejně jako tebe celého...Miluju tě a doufám že mě nebudeš nenávidět, tak jako já nenáviděla tebe, za to, jak jsi mě bral jako kámoše a ne jako holku na chození...Doufám, že mě nevyměníš za nějakou vychrtlou blondýnu, miluji tě celým svým srdcem...