Neobvyklá situace

Mary olsenová šla do školy. Byla hrozně naštvaná. Pohádala se totiž s bratrem Brianem. Jelikož dokončovala zš, tak přemýšlela, co bude dělat dál.Chvíli to nevěděla, ale jelikož byla věřící, tak se rozhodla, že půjde do církevní školy a pak do kláštera. Hlavním cílem bylo, aby byla mezi ženami. Clapce nikdy neměla a ani o něj nestála, protože si s chlapci nikdy moc nerozumněla.Tím, že byla věřící, tak se k ní chovali jako k jeptišce než k normální dívce a jí se to líbilo. Byla podle nich divná, ale ona to neřešila. Jak řekla, tak udělala. šla do klášterní školy. Její matka si mohla oči vyplakat, ale její otec to schvaloval. Podle něj bylo správné že chce někdo sloužit Bohu. Ale proč zrovna Mary.... Nakonec to respektovala.Mary byla ve škole a v klášteře štastná. Byla mezi ženami, pomáhala chudým a nemocným. Viděla v tom poslání a smysl svého života.Jednoho dne do kláštera přivezli mladého muže, který byl nemocný. Ona se o něj měla starat.Pomáhala mu , jak tošlo. čím déle se o něj starala, tak cítila, že ho má ráda. Také on jí měl rád.Náhle nevěděla, co má dělat.Chtěl, aby s ním odešla do jeho domu.Bohu můžeš sloužit i u mě... Ale jak? Když se vezmeme a založíme rodinu, tak to bude taky Boží vůle. Náhle po tom zatoužila. Hlavně jí zajímalo, jaké to je být matkou. když se to stalo, tak to brala jako Boží dar. Do klástera se už nikdy nevrátila a nikdy toho nelitovala. Se svým mužem žila velmi dlouho a byla štastná.