Zmena je zivot 6

Jak jí to jenom ríct?Byl to celkem úlet, to jo, ale zase nevadilo by mi, si to nekdy zopakovat.
Ale né…
Michala sla pred nekolika hodinami ven s Martinem.
Uz by se mela vrátit, kazdou chvíli…
Políbil jsem ji.Proc?
Je Pravda ze je to neuveritelne pritazlivá, smyslná, pekná holka, ale smula, je to moje ségra.
A vzdycky, jak se dívá, tema svýma tmavýma ocima, a s temi temne hnedými vlnitými vlasy, které si vecne zaplétá do dvou rozházených culíku…
A je taková jiná.Má dusi dítete a presto se chová zodpovedne…
Od té doby, co si muj táta vzal její mámu, jsem ji nevidel nikdy poslouchat jinou hudbu, nez Jonas brothers.Tu skupinu miluje, nevynechala skoro zádný jejich concert, a stejne to není fanynka jako kazdá jiná.V pokoji nemá ani jednu jejich fotku ani jediný plakát, nic co by je jen pripomínalo, jen tu hudbu..Na pár koncertech jsem s ní byl ale nikdy nerádila jako vetsina publika..Ani autogram nechtela, proste je ráda poslouchala… A to jí stacilo.
Místo Jonas Brothers jsou na stenách vsemozné plakáty zvírat.Miluje veskeré savce, ale nejradeji má potkany.Porád by si nejákého prála, ale máma se jich príserne bojí.

Z úvah jsem se vrátil zpátky, sem k nám domu, sedím v kuchyni a popíjím limonádu.Najednou se venku neco mihlo.nepochyboval jsem o tom je je to ona.
Sel jsem ke dverím a otevrel je.V ruce drzela klíce a usmívala se.
''Ahoj Mateji.''Rekla s úsmevem.
''Cau, ehm Michal?''Ach jo to byly nervy…
''No?''Rekla jako by nic, ale videl jsem jak znervóznela.Ne nebudu jí delat starosti,jí ne.
''Vís to co se stalo, chtel bych ti to vysvetlit,''vychrlil jsem ze sebe… Mozná jsem vypadal navenek klidne, ale ve me to vrelo.
''No tak pujdem radeji první dovnitr, ne?''Navrhne, a já souhlasím.
Sundává si kabát, dává ho na vesák a jde chobou, po schodech az do pokoje.Tam si sedne na postel.Nejradeji bych sis sedl vedle ní, ale ten její vypjatý výraz jasne ríká, radeji ne.
Sedám na zidli naproti ní, a zacínáme se bavit.
Omlouvám se jí.Ani nevím proc, mám jí tolik rád ,ze se jí vzdám?
Ano,mám ji tolik rád.

Rekl jsem jí vsecko, bylo videt jak jí spadl kámen ze srdce.
Chvíli tam sedela a pak rekla jen:
''Díky brásko,'' a objala me.Necekal jsem to, pri její roztrzitosti…
Rychle jsem se zvedl, mmusel jsem jít.S partickou prátel jsme se domluvil na kino, a byl nevyssi cas vyrazit.
''Uz musím jít, domluvil jsem se s partou ze pujdem do kina, taková výprava, vsak vís…''
''Fajn.''Rekla, já na sebe hodil bundu a sel…

ěščřžýáíé