Adventures of Amy Part 8.

Když jsem se ráno vzbudila, tak jsem se trochu lekla, kde to jsem, ale pak mi všechno pomalu docvaklo a já se hned z rána začala usmívat. Najednou mi přišlo, že ty dva měsíce uplynou rychle. Mrkla jsem na budík. Bylo půl deváté a v celém domě bylo ticho. Vstala jsem a šla si udělat snídani. Když jsem ale otevřela ledničku, tak v ní byl jenom kečup a dvě rajčata, která tady už vytvářela všemožnou flóru a faunu. Vzala jsem je i se sáčkem a vyhodila je. Byl to celkem puch, který probudil i Geeho.
„Ježiš tys šahala na ty rajčata?“ Vylezl z ložnice a hned se celý rozespalý mračil
„Jo vyhodila jsem je. Vždyť ty už si tady žily samy.“
„Já vím, ale vždycky, když jsem s nima jen trochu pohnul tak začaly tak smrdět, tak jsem je radši nechal žít.“ Dodal a zhroutil se na gauč. Byl celý střapatý, až jsem měla co dělat, abych se nerozesmála.
„Jedem s klukama do zkušebny. Chceš jet taky?“
„Jasně. Moc ráda.“

Kluci měli zkušebnu v jednom studiu asi dvacet minut cesty od Gerardova domu. Zatím jsme jen seděli a kluci probírali, kde mají různá vystoupení a tak. Všimla jsem si, že Mikey se na mě pořád dívá.
„Co je?“ Nevydržela jsem to.
„Hej normálně vypadáš trochu jako Helena.“ Řekl a stále mě studoval
„Kdo?“
„To nic. Asi myslel holku, která nám hrála v klipu.“ Dodal Ray. „Musím ale uznat, že má pravdu. Fakt jsi ji trochu podobná.
„...Prostě by to chtělo trochu oživit. Pochop Gee že tvoje vrtní zadkem už je trochu ohraný.“ Hádal se Frank s Gerardem
„Hej já nevrtím zadkem rozumíš? A co jako chceš ty chytráku udělat?“ Nedal se Gee
„Kluci a co kdyby s náma vystupovala Amy jako Helena?“ Pípnul Mikey a najednou všichni ztichli a koukali na mě.
„Cože?“ Vyhrkla jsem ze sebe.
Gerard i Frank se začali usmívat.
„To není špatný nápad.“
„Hele kluci, já sice moc nechápu o čem to tady mluvíte, ale já nikde vystupovat nebudu.“
„Proč ne? Bylo by to jenom na jednu písničku. No tak nenech se přemlouvat.“ Začal Mikey s přemlouváním.
„Viděla jsi ten náš klip?“ Přidal se Gerard.
„Ne. Bohužel.“
„Tak ti ho pustíme.“
Bob vyskočil ze židličky a začal se přehrabovat ve skříní, ze které v okamžiku vylovil nějaké cédéčko. Strčil ho do televize a já koukala s otevřenou pusou. Když klip skončil kluci zůstali sedět a zírali na mě.
„To jako budu ležet v rakvi?“
„To je dobrý nápad. To mě nenapadlo. Dotáhnem na podium rakev.“ Zaradoval se Gee.
„Když já nevím...“
„Ale no tak neblbni. To bude v pohodě.“
Tak a mám první náplň těch dvou měsíců. Budu se učit tancovat.

Při zpáteční cestě jsem zavolala Tomovi. Říkal, že doma se hodně ochladilo. S Danym pracují u strýčka a jinak se má dobře.Potom jsem ještě přemluvila Geeho a stavili jsme se v obchoďáku, kde jsme nakoupili jídlo. Ani jsem se mu nedivila, že tak málo chodí do obchodu, když se skoro na každém kroku musel někomu podepisovat. Když jsme zašli za jeden regál ozvalo se hrozný jekot.
„Aaaa to je Džii z Em Sí Ár.“ Lekla jsem se a spadla mi na zem krabice s mlíkem Gee, který se těm holkám chtěl vyhnout se otočil, ale uklouzl na rozlitém mlíku a když kolem sebe máchal rukama, jak se něčeho snažil zachytit tak mě stáhl sebou na zem. Leželi jsme na zemi na mlíku a ty dvě holky na nás koukaly, jak na voly.
„Džii to je tvoje holka? Že neee to já bych si asi podřezala žíly.“ Začala pištět ta jedna. Gerard se mračil a já dostala záchvat smíchu. Celá ta situace byla hrozně směšná. Mezitím už tam naklusal nějaký prodavač, který tam byl asi na brigádě a koulel na nás oči. Gee se vzpamatoval jako první a už byl na nohou. Pomohl mi vstát a co nejrychleji jsme pádili k pokladnám. Když jsme pak doma zabouchli dveře dostali jsme záchvat smíchu.
„Já ti nevím Gee ale tohle byl děsnej trapas...Asi si jdu podřezat žíly.“ Gerard se začal zase chechtat a šel to zavolat klukům, kteří večer zase přišli.
Druhý den měl Gee volno, Já šla na nějakou schůzku s choreografkou. Šel mě vyprovodit a s tím i vybral poštu.
Ta Samantha, která mě měla naučit ty taneční kreace byla velmi nepříjemná asi třicetiletá ženská. Pořád mi něco vyčítala, až jsem toho začínala mít dost. Za dvě hodiny s ní jsem byla rozlámaná a bolavá. Jen tak tak jsem se dopajdala domů, kde byl Gee. Asi mu nebylo moc dobře, protože byl trošku pobledlý. U něj to bylo sice normální, ale tentokrát byl bledší než obvykle. Když jsem se ho zeptala co mu je, jen zamumlal něco v tom smyslu že si jde lehnout a zmizel ve svém pokoji. Pustila jsem si televizi a praštila sebou na gauč. Chvíli jsme jen tak bezduše přepínala kanály, až jsem si uvědomila že mi tečou slzy. Tenhle den byl hrozný. Tolik mi chyběl Tom. Nejen jako přítel ale i jak ten starý kamarád. Myslela jsem na něj, dokud jsem na gauči neusnula.
Ráno bylo krušný. Nemohla jsem se skoro ani pohnout. Jelikož jsem na tolik akce nebyla zvyklá, tak mi to přišlo naprosto nesnesitelný. Pak jsem uslyšela z kuchyně hluk.
„Gee?“ Zavolala jsem rozespale.
„Ano?
„Gee byl tady včera nějaký tank a přejel mě?“ Slyšela jsem jak se z kuchyně zasmál
„Ne to opravdu nebyl.“
„Ach jooo“

Dva týdny byly pryč, ani jsem se nenadála. Každý den, kromě víkendu jsem chodila k na hodiny k té ježibabě. Když jsem se plazila opět z jedné hodiny zastavila jsem se v telefonní budce a zavolala Tomovi.
„Halo?“
„Ahoj lásko.“
„Amy?“
„Ne tady Pinocchio“ :D
„Ahoj lásko. Jak se máš?“ V sluchátku se ozývalo pravidelné chrčení.
„Tome co to je za zvuk?“
„Jaký zvuk? To asi bude jen nějaká porucha.“
„Asi máš pravdu. Jak se máš?“
„Já se ptal první“
„No dobře. Mám se...No celkem dobře, ale hlavně už přijeď. Stýská se mi. Za týden mám vystoupení s jednou kapelou. Budu tancovat.“
„Cože? Jak tancovat?“
„Neboj se hlupáčku. Není to nic špatného“ To chrčení už mě začínalo rozčilovat. Třikrát jsem sluchátkem zaklepala o přístroj, ale chrčení nepřestávalo.„Už mě ten zvuk začíná rozčilovat. Hrozně ti zkresluje hlas.“ Slyšela jsem jak se usmál. „Promiň, ale už budu muset končit. Dochází mi drobné. Miluju tě.“
„Ale já tebe víc.“
„O tom by jsme se mohli dohadovat do nekonečna.“
„.........“ Už se ozývalo jen odporné stereotypní pípání.“
Zavěsila jsem sluchátko a šla domů.