Adventures of Amy Part 11.

„Frankieeee“ Vyskočila jsem na postel a objala zavázaného člověka, o kterém jsem doufala, že je to Fee. Na posteli bylo jeho jméno, tak jsem se doufám nespletla.
„Amy počkej počkej. Uuu moje žebra. Nešil neumírám.“
„No ale předtím jsi tak vypadal.“ Gee a kluci se natlačili do pokoje a poposedali si po volných židlích.
„jak ti tu vaří?“ Zeptal se Mikey, který samozřejmě hnedka myslel na jídlo.
„Debile.“ Praštil ho hned Gee. „Jasně, že tady vaří líp než ty.“ Všichni si asi vzpomněli na to, když chtěl Mikey jednou uvařit těstoviny se „speciální Wayovskou omáčkou“ jak ji pojmenoval. Ten den jsme totiž s Geem málem vyhořeli.
„Jo kluci je mi fajn. Vůbec mi nevadí, že mě chtěl nějaký magor zabít. Hlavně mi už kurva řekněte, co to mělo být.“ Zařval Frank. Všichni se zklidnili a já hodila očkem po Geem. Ten zbledl a posadil se.
„No víš Frankie…on to byl…no….asi….no byl to nějaký magor heh…jo magor. To je ono. Auuu“ Vyjekl, když jsem mu dupla na nohu. Všichni na nás koukali, jako na cvoky.
„Prostě Geemu přicházeli nějaké výhružné dopisy. Nechtěl vás tím zatěžovat, protože si myslel, že je to prkotina. Mě by to taky nenapadlo.“ Nastalo ticho. Všichni mlčeli a dívali se každý jinam. Venku zahoukala sanitka a prolomila ticho, které ale po jejím umlknutí znovu nastalo. Bylo to děsivé ticho, takové to hlasité ticho. Občas je ticho, že si toho ani nevšimnete. Teď ale nastal pravý opak. Ticho, které přímo řve do uší.
„No páni konečně nějaký vzrůšo.“ Probudil se Bob.
„Bobe vole chcou nás zabít.“ Praštil do něho Ray pěstí, až se jeho afro výhružně zakývalo.
„No coo. Se snažím odlehčit atmosféru.“ Hájil se Bobina.
„No to se ti povedlo.“
„Hoši já vás nechci rušit, ale…“
„Neříkej nám hoši Gerarde! Zní to jako by jsi byl buzna.“ Odsekl Ray
„To si ale stejně všichni myslí.“ Zašeptal Mikey a začal řvát smíchy. Popravdě jsme se prohýbali smíchy všichni až na Geeho.
„Chtěl jsem říct, že za dva týdny jedem koncertní šňůru a nemám kytaristu.“
Nechala jsem kluky o samotě a šla si pro kafe. Vzali to celkem v pohodě. Čekala jsem, že se strašně pohádaj, kvůli tomu, že jim to Gee neřekl. Sedla jsem si na lavičku před pokojem a vzpomínala na naši kapelu. Bylo to krásné období. Nikdy by mě nenapadlo, že se rozpadneme, ale stalo se a nedalo se to už vrátit. Dopila jsem a vrátila se za klukama. Všichni seděli a přiblble se na mě usmívali.
„Co je?“ Zeptala jsem se zaraženě.
„Něco nás napadlo.“ Ujal se slova Gee.
„Budeš nám dělat kytaristku zastupující Franka.“ Vysypal to ze sebe Ray.
„Kluci tohle asi není nejlepší nápad. Já sice umím hrát, ale žádná sláva to není.“
„To se vypiluje.“ Nedal se odbýt Frank.“
Sakraaaaa zařvala jsem v duchu.“No kluci, Ještě o tom popřemýšlím.“ Řekla jsem popřemýšlím, ale už teď mi bylo jasné, že na to budu muset kývnout.
„Pojďte. Necháme Frankieho odpočívat a já doma něco uvařím.“ Usmála jsem se.
„Já ti…“
„Ne Mikeyi nepomůžeš mi.“
Mikey se zamračil, a vypadal, jako dítě, kterému něco zakážete.

„Gee hoří to. Rychle otevři okno.“ Běžela jsem s hořící pánví přes celou kuchyň k oknu.
„Co to sakra bylo?“ Zeptal se Gee, zatímco políval hořící pánev vodou.
„Heh, to kdybych věděla.“ Zazvonil zvonek a já mu v tu chvíli děkovala za záchranu života, protože Gepard vypadal, že přeskočí stůl a zakousne mě.
Doběhla jsem do předsíně a otevřela dveře. Stál tam kluk asi stejně starý jako Gee a kluci. A vypadal, že se mě snad polekal.
„A…ahoj?!“ Pak se na mě znovu podíval a vycouval za branku. Tam se podíval na štítek zvonku pak na mě a zase na zvonek. Pod zkrabaceným čelem bylo vidět, že mu to šrotuje.
„Potřebuješ něco?“
„No já hledám Waye, ale ten tu už asi nebydlí, že? To je divné, že mi neřek o tom že se stěhuje.“ Začala jsem se smát.
„Ne Gee tady bydlí. Pojď dál.“ Nervózně se usmál a pokračoval do bytu.
Měl světlehnědé vlasy, které mu tak nějak trčely do všech stran. Ale měl pěkné oči, to se muselo nechat.
„To snad nee. Starý pardál Mercer přinesl tu svoji prdel až k nám.“ Zechechtal se Bob.
„Jackie. Co tu děláš?“ Gepard zrovna telefonoval, asi obědvával pizzu.
„No coby přišel jsem dveřmi.“ Nemohla jsem si nevšimnout, jak velice nenápadně cuká očima směrem ke mně.“
„joo málem bych zapomněl. To je Amy. Naše zastupující kytaristka.“
„Gerarde!“
„Ahoj Amy. Já jsem Jack. Jack Mercer. A promiň, že jsem tak zíral u těch dveří, jen sem si nedokázal představit, že tu má Gerard holku.“
„Moc mě těší Jacku. Gee je moc fajn. Nechal mě tu nějaký čas bydlet.“
Jack se tak pěkně usmál. Někdo zase zazvonil.
„Žeby další Mercerové?“ Zachechtal se Ray.
„To bude pizza.“ Zavýsknul Mikey a běžel otevřít.
Jack se přišel zeptat jak je Frankovy a chtěl zase jít, ale my jsme ho nepustili. Musel s náma koukat na filmy a tlačit se pizzou. Mikey ho nakonec přemluvil, jestli by ho nedoprovodil domů. Nechtěl sice přiznat že se bojí, ale my jsme to všichni věděli. Jack souhlasil, ale ďábelsky se u toho usmíval. Ještě než šli, tak Ray odněkud vytáhl flašku vodky, tak jsme pili smáli se a celkově nám bylo fajn. Jackie byl moc milý nemohla jsem z něho spustit oči. Když s Mikeym odcházeli dal mi lekce pusu na tvář a odešel. Gerard Ray a Bob se mezitím rychle vmáčkli do okna do ulice a naznačili mi ať jsem zticha. Byla noc a mlha.
„Jack má super půdu. Dávám pět babek, že se brácha posere.“
V dálce se ozval divný zvuk.
„To nebyl Mikey“ Zaposlouchal se Bob.
Nastalo ticho, které prořízlo děsivé zaječení.“ Gee se vítězoslavně zasmál.
„Tohle byl Mikey.“
Nastalo ticho a všichni poslouchali, jak bude nadávat. Bylo ale ticho.
„Mikey? Mikey! Prober se brácho.“ Slyšeli jsme v dálce Jackův hlas. Pak bylo ticho. Gee a všichni zvážněli a naslouchali nočním zvukům. Všude bylo ticho. Najednou Geemu zazvonil mobil.
„No Jacku?....Děláš si prdel?“ Gee si zakryl pusu a celý zrudl. Praštil sebou na zem a tak šílený záchvat smíchu jsem ještě neviděla. „Ty…aaa Ty …wohoou ty vole…ahahahaaa On. Haha On omdlel. A….hahahaa a prej děsně smrdí.“ To už všichni leželi na zemi v šílených křečích.
Utřela jsem si slzu ze smíchu.
„Gee neměli by jste si z něj dělat takovou prdel. Může dostat infarkt.“
„No jo furt.“ Gee ležel na zádech a odfukoval.
„Díky brácho, kluci mám u vás pět babek.“